34Zástup mu odpověděl: “My jsme slyšeli ze Zákona, že Kristus zůstává na věky; jak to, že tedy říkáš, že Syn člověka musí být vyzdvižen? Kdo je ten Syn člověka?”
35Ježíš jim tedy řekl: “Ještě na krátký čas je světlo s vámi. Choďte, dokud máte světlo, ať vás nezachvátí tma. Kdo totiž chodí ve tmě, neví, kam jde.
36Dokud máte světlo, věřte ve světlo, abyste byli syny světla.” Když to Ježíš pověděl, odešel a skryl se před nimi.
37A ačkoli před nimi udělal tolik zázraků, přece v něho neuvěřili,
38aby se naplnilo slovo, které řekl prorok Izaiáš: “Pane, kdo uvěřil našemu kázání? A komu je zjevena Pánova paže?”
39Proto nemohli věřit, neboť Izaiáš ještě řekl:
40“Oslepil jejich oči a zatvrdil jejich srdce, aby očima neuviděli a srdcem nepochopili a neobrátili se, abych je neuzdravil.”
41To řekl Izaiáš, když spatřil jeho slávu a mluvil o něm.
42Přesto však v něho uvěřili i mnozí z hodnostářů, ale kvůli farizeům ho nevyznávali, aby nebyli vyobcováni ze synagogy.
43Milovali totiž lidskou chválu více než chválu Boží.
44Tehdy Ježíš zvolal: “Kdo věří ve mne, věří ne ve mne, ale v Toho, který mě poslal,
45a kdo mě vidí, vidí Toho, který mě poslal.
46Já, světlo, jsem přišel na svět, aby nikdo, kdo ve mne věří, nezůstal ve tmě.