24Ukažte mi denár. Čí má obraz a nápis?” Odpověděli: “Císařův.”
25A on jim řekl: “Dejte tedy to, co je císařovo, císaři, a co je Božího, Bohu.”
26A tak ho nemohli před lidmi chytit za slovo a v údivu nad jeho odpovědí zmlkli.
27Tehdy k němu přišli někteří ze saduceů (kteří popírají, že je vzkříšení) a zeptali se ho:
28“Mistře, Mojžíš nám napsal: ‘Kdyby zemřel něčí bratr, který měl manželku, a zemřel by bezdětný, ať si tu ženu vezme jeho bratr a vzbudí svému bratru potomka.’
29Bylo tedy sedm bratrů. První se oženil a zemřel bezdětný.
30A tak si tu ženu vzal druhý a i ten zemřel bezdětný.
31Potom si ji vzal třetí a stejně tak i všech sedm; nezanechali děti a zemřeli.
32Poslední ze všech pak zemřela i ta žena.
33Kterého z nich tedy bude manželkou při vzkříšení? Vždyť ji mělo za manželku všech sedm!”
34Ježíš jim však odpověděl: “Synové tohoto věku se žení a vdávají.
35Ale ti, kteří jsou hodni dosáhnout onoho věku a vzkříšení z mrtvých, se nebudou ženit ani vdávat.
36Nebudou už totiž ani moci zemřít, neboť jsou rovni andělům. A jsou synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení.
37A že mrtví vstávají, ukázal i Mojžíš u toho keře, když Pána nazývá Bohem Abrahama, Bohem Izáka a Bohem Jákoba.
38Bůh není Bohem mrtvých, ale živých, neboť jemu jsou živi všichni.”
39Někteří ze zákoníků tedy odpověděli: “Mistře, to jsi řekl dobře.”
40A už se ho neodvažovali na nic ptát.
41Potom jim řekl: “Jak mohou říkat, že Kristus je Davidův syn?
42Sám David říká v knize Žalmů: ‘Pán řekl mému Pánu: Seď po mé pravici,
43dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvých nohou.’
44David ho tedy nazývá Pánem. Jak to potom může být jeho syn?”
45A když všechen lid naslouchal, řekl svým učedníkům:
Lukáš 20
Lukáš 20:24-45