Text copied!
CopyCompare
Nova Bible Kralicka - Lukáš

Lukáš 22

Help us?
Click on verse(s) to share them!
1Blížil se tedy svátek nekvašených chlebů, zvaný Veliká noc.
2Velekněží a zákoníci tedy hledali způsob, jak by ho zabili, neboť se báli lidu.
3Tehdy vstoupil Satan do Jidáše příjmením Iškariotského, který byl z počtu těch dvanácti.
4Ten odešel a smluvil se s velekněžími a s veliteli chrámové stráže, jak by jim ho zradil.
5Ti se zaradovali a domluvili se s ním, že mu dají peníze.
6Souhlasil tedy a začal hledat příležitost, aby jim ho zradil někde mimo zástup.
7Tehdy přišel den nekvašených chlebů, ve kterém měl být zabit beránek.
8Poslal tedy Petra a Jana se slovy: “Jděte a připravte nám Hod beránka, abychom pojedli.”
9A oni mu řekli: “Kde chceš, ať ho připravíme?”
10Řekl jim tedy: “Hleďte, až vejdete do města, potká vás člověk, který ponese džbán vody. Jděte za ním do domu, do kterého vejde,
11a řekněte hospodáři toho domu: ‘Mistr ti vzkazuje: Kde je místnost, v níž bych se svými učedníky pojedl beránka?’
12On vám pak ukáže velikou horní místnost prostřenou k jídlu. Tam připravte večeři.
13Když tedy odešli, našli všechno tak, jak jim řekl, a připravili beránka.
14A když přišla ta chvíle, posadil se za stůl a dvanáct apoštolů s ním.
15Tehdy jim řekl: “Toužebně jsem si přál jíst s vámi tohoto beránka předtím, než budu trpět;
16neboť vám říkám, že už ho nebudu jíst, dokud nedojde naplnění v Božím království.”
17A když vzal kalich, vzdal díky a řekl: “Vezměte jej a rozdělte mezi sebou;
18neboť vám říkám, že už nebudu pít z plodu vinného kmene, dokud nepřijde Boží království.”

19A když vzal chléb, vzdal díky, rozlomil a dal jim ho se slovy: “To je mé tělo, které se dává za vás. To dělejte na mou památku.”
20Tak vzal i kalich, když bylo po večeři, a řekl: “Tento kalich je ta nová smlouva v mé krvi, která se prolévá za vás.
21Ale pohleďte, ruka mého zrádce je se mnou na stole.
22Syn člověka jde vskutku tak, jak je určeno, ale běda člověku, jímž je zrazován.”
23A oni se začali mezi sebou dohadovat, kdo z nich že je ten, který se to chystá udělat.
24Tehdy také mezi nimi nastal spor, kdo z nich se zdá být největší.
25On jim však řekl: “Králové národů nad nimi panují a ti, kdo nad nimi užívají moci, jsou nazýváni dobrodinci.
26Ale vy to tak nedělejte. Naopak, kdo je mezi vámi největší, ať je jako nejmenší, a kdo je vůdce, jako ten, který slouží.
27Neboť kdo je větší - ten, který sedí, nebo ten, který slouží? Zdali ne ten, který sedí? Ale já jsem mezi vámi jako ten, který slouží.
28Vy jste se mnou zůstali v mých zkouškách
29a já vám odkazuji království, jako ho můj Otec odkázal mně,
30abyste jedli a pili za mým stolem v mém království a seděli na trůnech a soudili dvanáct pokolení Izraele.”
31Tehdy Pán řekl: “Šimone, Šimone, hle, Satan si vyžádal, aby vás tříbil jako pšenici.
32Já jsem ale za tebe prosil, aby tvá víra nepřestala. A ty, až se jednou obrátíš, posiluj své bratry.”
33A on mu řekl: “Pane, s tebou jsem připraven jít i do vězení, i na smrt!”
34On však odpověděl: “Říkám ti, Petře, dnes se kohout neozve, dokud třikrát nezapřeš, že mě znáš.”
35Tehdy jim řekl: “Když jsem vás poslal bez měšce, mošny a bez obuvi, měli jste snad v něčem nedostatek?” A oni řekli: “V ničem.”
36Řekl jim tedy: “Ale teď, kdo má měšec, ať si ho vezme, podobně i mošnu; a kdo nemá, ať prodá svůj plášť a koupí si meč.

37Říkám vám totiž, že se na mně musí splnit ještě toto Písmo: ‘Byl započten mezi zločince.’ Neboť to, co je napsáno o mně, se naplňuje.”
38Oni tedy řekli: “Pane, pohleď, zde jsou dva meče. “A on jim řekl: “To stačí.”
39Když pak vyšel ven, šel podle svého zvyku na Olivetskou horu a šli za ním i jeho učedníci.
40A když přišel na místo, řekl jim: “Modlete se, abyste nevešli do pokušení.”
41Sám se pak od nich vzdálil asi co by kamenem dohodil, poklekl na kolena a modlil se:
42“Otče, pokud chceš, odejmi ode mne tento kalich; ať se však nestane má vůle, ale tvá!”
43Tehdy se mu ukázal anděl z nebe a posiloval ho.
44Modlil se tedy ve smrtelném zápase ještě horlivěji a jeho pot začal být jako krůpěje krve stékající na zem.
45Když potom vstal od modlitby a přišel k učedníkům, nalezl je spící zármutkem.
46Řekl jim: “Jak to, že spíte? Vstaňte a modlete se, abyste nevešli do pokušení.”
47A když ještě mluvil, hle, zástup a jeden ze dvanácti, jménem Jidáš, šel před nimi a přiblížil se k Ježíši, aby ho políbil.
48Ježíš mu však řekl: “Jidáši, polibkem zrazuješ Syna člověka?”
49Když tedy ti okolo něj uviděli, k čemu se schyluje, řekli mu: “Pane, máme se bít mečem?”
50Jeden z nich zasáhl otroka nejvyššího kněze a usekl mu pravé ucho.
51Ježíš však odpověděl: “Nechte už toho!” A dotkl se jeho ucha a uzdravil ho.
52Tehdy Ježíš řekl těm velekněžím a velitelům chrámové stráže a starším, kteří na něj přišli: “Vypravili jste se jako na zločince, s meči a holemi?
53Každý den jsem s vámi býval v chrámu a nevztáhli jste na mě ruce. Ale toto je vaše hodina a vláda temnoty.”
54A když ho zajali, vedli ho a přivedli do domu nejvyššího kněze. Petr ho ale zpovzdálí následoval,

55a když uprostřed dvora zapálilioheň a společně se posadili, seděl Petr mezi nimi.
56Jedna služebná si ho všimla, jak sedí u ohně, upřeně se na něj podívala a řekla: “Tenhle byl také s ním.”
57Ale on ho zapřel. Řekl: “Ženo, já ho neznám!”
58A když si ho po malé chvíli všiml jiný, řekl: “Ty jsi také jeden z nich.” Petr však řekl: “Člověče, nejsem!”
59Když potom uplynula asi jedna hodina, začal někdo jiný tvrdit: “Opravdu, tenhle s ním byl také! Vždyť je také Galilejec!”
60Petr však řekl: “Člověče, nevím, o čem mluvíš!” A vtom, když ještě mluvil, zakokrhal kohout
61a Pán se obrátil a pohlédl na Petra. Tehdy se Petr rozpomenul na Pánovo slovo, jak mu řekl: “Dříve než se ozve kohout, třikrát mě zapřeš.”
62A Petr vyšel ven a hořce se rozplakal.
63A ti muži, kteří hlídali Ježíše, se mu posmívali a tloukli ho.
64Zahalili ho a bili ho do tváře a ptali se ho: “Prorokuj! Kdo tě udeřil?”
65A mluvili proti němu mnoho jiného a rouhali se.
66Jakmile pak nastal den, sešli se starší lidu, velekněží i zákoníci a odvedli ho do své velerady
67se slovy: “Jestliže jsi Kristus, řekni nám to!” Ale on jim odpověděl: “Kdybych vám to řekl, stejně neuvěříte.
68A kdybych se vás zeptal, stejně mi neodpovíte ani mě nepropustíte.
69Od nynějška bude Syn člověka sedět po pravici Boží moci.”
70Tehdy všichni řekli: “Takže ty jsi Boží Syn?” Ale on jim odpověděl: “Vy to říkáte, protože já jsem.”
71Řekli tedy: “Nač ještě potřebujeme svědectví? Vždyť jsme to sami slyšeli z jeho úst!”