1Tehdy jich celé množství povstalo, odvedli ho k Pilátovi
2a začali ho obviňovat. Říkali: “Nalezli jsme tohoto muže, jak rozvrací národ a brání dávat daně císaři a nazývá se Kristem králem.
3Pilát se ho tedy zeptal: “Ty jsi ten židovský král?” Ale on mu odpověděl: “Ty to říkáš.”
4Pilát tedy řekl velekněžím a zástupům: “Žádnou vinu na tomto člověku nenacházím.”
5Ale oni tím více naléhali a říkali: “Bouří lid! Učí po celém Judsku počínaje od Galileje až sem!”
6Když tedy Pilát uslyšel o Galileji, zeptal se, zda je ten člověk Galilejec.
7A když se dozvěděl, že je z Herodova panství, poslal ho k Herodovi, který v těch dnech byl také v Jeruzalémě.
8A když Herodes spatřil Ježíše, velice se zaradoval. Dávno ho totiž toužil vidět, protože o něm hodně slyšel, a doufal, že uvidí nějaký zázrak, který Ježíš udělá.
9Vyptával se ho tedy mnohými slovy, ale on mu nic neodpověděl.
10Stáli tam však velekněží a zákoníci a usilovně ho obviňovali.
11A tak jím Herodes se svými vojáky pohrdl, a když se mu dost naposmíval, oblékl ho do skvostného roucha a poslal ho zpět k Pilátovi.
12A toho dne se Pilát a Herodes spřátelili; předtím totiž byli spolu v nepřátelství.
13Tehdy Pilát svolal velekněze a přední muže i lid
14a řekl jim: “Přivedli jste mi tohoto člověka jako rozvraceče lidu; a hle, já jsem ho před vámi vyslechl a nenašel jsem na tom člověku žádnou vinu v tom, z čeho ho obviňujete.
15Dokonce ani Herodes ne, neboť jsem vás poslal k němu. Pohleďte, nespáchal nic, za co by si zasloužil smrt!
16Proto ho napomenu a propustím.”
17(Ve svátek jim totiž musel propouštět jednoho vězně.)
18Ale všichni společně vykřikli: “Odstraň tohoto a propusť nám Barabáše!”
19(Ten byl vsazen do vězení za nějakou vzpouru, která vznikla ve městě, a za vraždu.)
20Pilát k nim tedy znovu promluvil, protože chtěl propustit Ježíše.
21Ale oni křičeli: “Ukřižuj, ukřižuj ho!”
22On jim tedy řekl potřetí: “Ale co tento muž udělal zlého? Nenašel jsem na něm žádnou smrtelnou vinu. Proto ho napomenu a propustím!”
23Ale oni naléhali velikým křikem a dožadovali se, aby byl ukřižován. A jejich hlasy i hlasy velekněží sílily.
24Pilát tedy rozhodl, aby se stalo podle jejich žádosti,
25a propustil jim toho, který byl vsazen do vězení za vzpouru a vraždu, o něhož žádali, ale Ježíše vydal jejich vůli.
26A když ho odváděli, chytili nějakého Šimona Kyrénského, který šel z pole, a naložili mu kříž, aby ho nesl za Ježíšem.
27Šlo za ním veliké množství lidu i ženy, které nad ním plakaly a naříkaly.
28Ježíš se k nim obrátil a řekl: “Dcery jeruzalémské, neplačte nade mnou, ale plačte nad sebou a nad svými dětmi.
29Neboť hle, přicházejí dny, kdy řeknou: ‘Blaze neplodným a lůnům, která nerodila, a prsům, které nekojily!’
30Tehdy začnou říkat horám: ‘Padněte na nás!’ A kopcům: ‘Přikryjte nás!’
31Když se totiž toto děje zelenému stromu, co se stane se suchým?”
32A k popravě s ním byli vedeni ještě dva jiní, zločinci.
33Když pak přišli na místo zvané Lebka, ukřižovali ho tam, i ty zločince - jednoho po pravici a druhého po levici.
34Tehdy Ježíš řekl: “Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co dělají!” A když si dělili jeho šaty, házeli o ně los.
35Lidé tam stáli a dívali se; a s nimi se mu vysmívali také přední muži, kteří říkali: “Jiné spasil, tak ať spasí sám sebe, jestliže je to Kristus, ten Boží Vyvolený!”
36A vojáci se mu posmívali také. Přistupovali, nabízeli mu ocet
37a říkali: “Jestli jsi ten židovský král, zachraň sám sebe!”
38Byl nad ním také nápis, napsaný řeckými, latinskými a hebrejskými písmeny: “TOTO JE ŽIDOVSKÝ KRÁL.”
39A jeden z těch zločinců, kteří viseli s ním, mu spílal a říkal: “Jestliže jsi Kristus, zachraň sám sebe i nás!”
40Ale ten druhý mu odpověděl a káral ho slovy: “Ty se ani Boha nebojíš? Vždyť jsi ve stejném odsouzení!
41A my jistě trpíme spravedlivě, protože dostáváme, co si za své skutky zasloužíme, ale tenhle nic zlého neudělal.”
42Tehdy řekl Ježíši: “Pane, vzpomeň si na mě, až přijdeš ve svém království.”
43Ježíš mu odpověděl: “Amen, říkám ti, dnes budeš se mnou v ráji.”
44A bylo okolo šesté hodiny. Tehdy nastala po celé zemi tma až do deváté hodiny.
45A slunce se zatmělo a chrámová opona se roztrhla uprostřed.
46Tehdy Ježíš hlasitě vykřikl: “Otče, do tvých rukou svěřuji svého ducha.” A když to řekl, vydechl naposled.
47Když tedy setník uviděl, co se stalo, vzdal slávu Bohu se slovy: “Tento člověk byl jistě spravedlivý!”
48A všechny zástupy, které se sešly k té podívané, se při pohledu na to, co se stalo, bily do prsou a vracely se zpět.
49Ale všichni jeho známí, i ženy, které ho doprovázely z Galileje, stáli opodál a viděli to.
50A hle, muž jménem Josef, člen rady (dobrý a spravedlivý muž,
51který nesouhlasil s radou a jejím činem), z judského města Arimatie, jenž sám také očekával Boží království,
52ten přišel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo.
53Sňal je, zavinul do plátna a pochoval ho do vytesané hrobky, ve které ještě nebyl nikdo pochován.
54(A byl den připravování a začínala sobota.)
55Přidaly se také ženy, které s ním přišly z Galileje, a podívaly se na hrob a na to, jak bylo pochováno jeho tělo.
56Když se pak vrátily, připravily vonné látky a masti, ale v sobotu podle přikázání zachovaly klid.
