1Potom Pán určil i jiných sedmdesát a poslal je před svou tváří po dvou do každého města i místa, kam měl sám přijít.
2Řekl jim tedy: “Žeň je jistě veliká, ale dělníků málo. Proto proste Pána žně, ať vypudí dělníky na svou žeň.
3Jděte. Hle, já vás posílám jako berany mezi vlky.
4Nenoste měšec, ani mošnu, ani obuv a s nikým se po cestě nezdravte.
5Do kterékoli domácnosti vejdete, nejdříve řekněte: ‘Pokoj tomuto domu.’
6A bude-li tam syn pokoje, váš pokoj spočine na něm; a pokud ne, navrátí se k vám.
7V tom domě zůstávejte a jezte a pijte, co mají, neboť dělník je hoden své mzdy. Nepřecházejte z domu do domu.
8Když pak vejdete do kteréhokoli města a přijmou vás, jezte, co vám nabídnou.
9A uzdravujte v tom městě nemocné a říkejte jim: ‘Boží království se přiblížilo k vám.’
10Jestliže ale přijdete do nějakého města a nepřijmou vás, vyjděte na jeho ulice a řekněte:
11‘I ten prach z vašeho města, který na nás ulpěl, vytřásáme na vás. Avšak to vězte, že se k vám přiblížilo Boží království.’
12A říkám vám, že v onen den bude lehčeji Sodomě než tomu městu.”
13“Běda tobě, Korozaim, běda tobě, Betsaido! Vždyť kdyby se zázraky, které se dějí u vás, staly v Týru a Sidonu, dávno by seděli v pytlovině a popelu a činili pokání.
14Týru a Sidonu však bude na soudu lehčeji než vám.
15A ty, Kafarnaum, které jsi až k nebi vyvýšeno, až do pekla budeš svrženo.
16Kdo slyší vás, slyší mne, a kdo vás odmítá, odmítá mne. Kdo pak odmítá mne, odmítá Toho, který mě poslal.”
17Potom se s radostí vrátilo těch sedmdesát a říkali: “Pane, i démoni se nám poddávají ve tvém jménu!”
18Tehdy jim řekl: “Viděl jsem Satana spadnout z nebe jako blesk.
19Hle, dávám vám moc šlapat na hady a štíry i na veškerou sílu nepřítele a vůbec nic vám neublíží.
20Neradujte se však z toho, že se vám poddávají duchové, ale spíše se radujte, že vaše jména jsou zapsána v nebesích.”
21V tu chvíli se Ježíš rozveselil v Duchu a řekl: “Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a rozumnými a zjevil jsi je nemluvňatům. Jistě, Otče, neboť tak se ti zalíbilo.
22Všechno je mi dáno od mého Otce a nikdo neví, kdo je Syn, jedině Otec, a kdo je Otec, jedině Syn a ten, komu by ho Syn chtěl zjevit.”
23A když se obrátil k učedníkům, řekl jim samotným: “Blaze očím, které vidí, co vy vidíte.
24Říkám vám totiž, že mnozí proroci a králové chtěli spatřit, co vy vidíte, ale neviděli, a slyšet, co slyšíte, ale neslyšeli.”
25A hle, jeden učený v Zákoně vstal a zkoušel ho slovy: “Mistře, co mám udělat, abych se stal dědicem věčného života?”
26On mu řekl: “Co je napsáno v Zákoně? Jak tam čteš?”
27A on odpověděl: “Budeš milovat Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší, ze vší své síly a celou svou myslí a svého bližního jako sám sebe.”
28Ježíš mu tedy řekl: “Správně jsi odpověděl. Dělej to a budeš žít.”
29Ale on se chtěl sám ospravedlnit, a tak řekl Ježíši: “A kdo je můj bližní?”
30Ježíš mu odpověděl: “Jeden člověk šel z Jeruzaléma do Jericha a padl mezi lupiče. Ti ho oloupili a zranili, potom odešli a nechali ho polomrtvého.
31A náhodou šel tou cestou jeden kněz, a když ho spatřil, přešel kolem po protější straně.
32Podobně i levíta, když přišel na to místo a spatřil ho, přešel po protější straně.
33Přišel k němu ale také jeden Samaritán, který tudy cestoval, a když ho spatřil, byl pohnut soucitem.
34Přistoupil, obvázal jeho rány a nalil na ně olej a víno. Pak ho položil na své zvíře, dovezl ho do hostince a postaral se o něj.
35Když pak druhý den odcházel, vytáhl dva denáry, dal je hostinskému a řekl mu: ‘Postarej se o něj, a cokoli bys vynaložil navíc, to ti zaplatím, až se vrátím.’
36Kdo z těch tří se ti tedy zdá být bližním toho, který upadl mezi lupiče?”
37A on řekl: “Ten, který mu prokázal milosrdenství.” Ježíš mu tedy řekl: “Jdi a jednej tak i ty.”
38A když šli, stalo se, že vešel do jedné vesnice a jistá žena jménem Marta ho přijala do svého domu.
39Ta měla sestru jménem Marie, která si sedla u Ježíšových nohou a poslouchala jeho slova.
40Ale Marta byla zaneprázdněna množstvím služby. Ta přistoupila a řekla: “Pane, tebe nezajímá, že mě má sestra nechala sloužit samotnou? Proto jí řekni, ať mi pomůže.”
41Ježíš jí tedy odpověděl: “Marto, Marto, staráš se a trápíš se mnoha věcmi.
42Jen jedno je však potřeba. A Marie si vybrala dobrou část, která jí nebude odňata.”
