Text copied!
CopyCompare
Nova Bible Kralicka - Lukáš

Lukáš 9

Help us?
Click on verse(s) to share them!
1Tehdy svolal svých dvanáct učedníků, dal jim sílu a moc nad všemi démony, a aby uzdravovali nemoci,
2a poslal je, aby kázali Boží království a uzdravovali nemocné.
3Řekl jim také: “Nic si na tu cestu neberte: ani hůl, ani mošnu, ani chléb, ani stříbro, ani nemívejte po dvou košilích.
4Do kteréhokoli domu vejdete, tam zůstaňte a odtud vycházejte.
5A kdekoli by vás nepřijali, vyjděte z toho města a setřeste i prach ze svých nohou na svědectví proti nim.”
6A tak vyšli a chodili po okolních vesnicích. Kázali evangelium a všude uzdravovali.
7Tehdy o všech věcech, které se skrze něj dály, uslyšel tetrarcha Herodes a byl bezradný, protože někteří říkali, že Jan vstal z mrtvých,
8někteří zase, že se zjevil Eliáš, a jiní, že vstal jeden z dávných proroků.
9Herodes tedy řekl: “Jana jsem sťal. Ale kdo je tento, o kterém slyším takové věci?” A toužil ho vidět.
10Potom se apoštolové vrátili a vyprávěli mu, co všechno udělali. Tehdy je vzal s sebou a odešel do ústraní na pusté místo u města zvaného Betsaida.
11Ale když se to zástupy dozvěděly, šly za ním. A on je přijal a mluvil k nim o Božím království a ty, kdo potřebovali uzdravení, uzdravoval.
12Den se však začal chýlit k večeru. Dvanáct učedníků tedy přistoupilo a řekli mu: “Propusť ten zástup, ať se rozejdou do okolních vesnic a statků, přenocují tam a najdou si stravu, protože zde jsme na pustém místě.”
13On jim však řekl: “Vy jim dejte najíst.” Ale oni řekli: “Nemáme víc než pět chlebů a dvě ryby. Ledaže bychom snad šli a nakoupili jídlo pro všechen tento lid.”
14(Bylo tam totiž kolem pěti tisíc mužů.) Řekl tedy svým učedníkům: “Posaďte je ve skupinách po padesáti.”
15A tak to udělali a všechny posadili.
16Tehdy vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, požehnal je, nalámal a dával svým učedníkům, aby je předkládali zástupu.
17A tak se všichni najedli a byli nasyceni. Potom se sebralo dvanáct košů nalámaných kousků, které jim zbyly.
18Když se pak o samotě modlil a učedníci byli s ním, stalo se, že se jich zeptal: “Za koho mne mají zástupy?”

19Oni odpověděli: “Někteří za Jana Křtitele, jiní za Eliáše a jiní říkají, že vstal jeden z dávných proroků.”
20Ale on jim řekl: “A za koho mne máte vy?” A Petr mu odpověděl: “Za Božího Krista!”
21On je tedy přísně napomenul, aby to nikomu neříkali,
22a řekl: “Syn člověka musí mnoho vytrpět a být zavržen staršími, velekněžími i zákoníky, být zabit a třetího dne vstát z mrtvých.”
23Potom jim všem říkal: “Chce-li někdo přijít za mnou, ať se zřekne sám sebe a bere svůj kříž každý den a následuje mne.
24Kdokoli by si totiž chtěl zachránit duši, ztratí ji, ale kdokoli by ztratil svou duši pro mne, ten ji zachrání.
25Vždyť co je platno člověku, kdyby získal celý svět, ale sám sebe ztratil nebo sám sobě uškodil?
26Kdokoli by se totiž styděl za mne a za má slova, za toho se bude stydět Syn člověka, až přijde ve své slávě a ve slávě Otce a svatých andělů.
27Ale říkám vám po pravdě: Jsou někteří z těch, kdo tu stojí, kteří rozhodně nezakusí smrt, dokud nespatří Boží království.”
28Asi osm dní po těchto slovech se stalo, že k sobě vzal Petra, Jakuba a Jana a vystoupil na horu, aby se modlil.
29A když se modlil, změnil se vzhled jeho tváře a jeho oděv zbělel a rozzářil se.
30A hle, mluvili s ním dva muži. Byli to Mojžíš a Eliáš,
31kteří se ukázali ve slávě a mluvili o jeho odchodu, který se měl naplnit v Jeruzalémě.
32Ale Petr a ti, kteří byli s ním, byli obtěžkáni spánkem. Když se však probudili, uviděli jeho slávu a ty dva muže, jak stojí s ním.
33A když se od něho vzdalovali, stalo se, že Petr řekl Ježíši: “Mistře, to je dobře, že jsme zde. Udělejme tedy tři stánky - jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi!” Ale nevěděl, co říká.
34A zatímco to říkal, objevil se oblak a zastínil je. A když vcházeli do toho oblaku, dostali strach.
35Z toho oblaku pak vyšel hlas, který řekl: “Toto je můj milovaný Syn. Toho poslouchejte.”
36A když ten hlas zazněl, zůstal tam jenom Ježíš. A oni mlčeli a v těch dnech nikomu neoznámili nic z toho, co viděli.

37Když pak druhý den sestoupili z hory, stalo se, že se s ním setkal veliký zástup.
38A hle, jeden muž ze zástupu zvolal: “Mistře, prosím tě, pohlédni na mého syna. Vždyť je to můj jediný!
39A hle, napadá ho duch a náhle křičí. Zmítá jím, takže sliní, a když ho trápí, těžko od něj odchází.
40Poprosil jsem tedy tvé učedníky, aby toho ducha vyhnali, ale nemohli!”
41Ježíš však odpověděl: “nevěřící a zvrácené pokolení, jak dlouho budu s vámi a budu vás snášet? Přiveď svého syna sem.”
42A jak přicházel, ten démon ho porazil a začal jím zmítat. Ježíš tomu nečistému duchu pohrozil, uzdravil chlapce a vrátil ho jeho otci.
43Všichni tedy žasli nad Boží velkolepostí. Když se ale všichni divili všemu, co Ježíš udělal, řekl svým učedníkům:
44“Vy uložte tato slova do svých uší, neboť Syn člověka bude vydán do lidských rukou.”
45Oni však to slovo nechápali a bylo před nimi skryto, aby mu neporozuměli. A báli se ho na to slovo zeptat.
46Tehdy mezi nimi vyvstala otázka, kdo z nich je největší.
47Když ale Ježíš viděl myšlení jejich srdce, vzal dítě, postavil je vedle sebe
48a řekl jim: “Kdokoli by přijal toto dítě v mém jménu, přijímá mne, a kdokoli by přijal mne, přijímá Toho, který mě poslal. Neboť kdo je mezi vámi všemi nejmenší, ten bude veliký.”
49Jan tedy odpověděl: “Mistře, viděli jsme někoho, jak ve tvém jménu vymítá démony, a bránili jsme mu, protože nechodí s námi.”
50Ale Ježíš mu řekl: “Nebraňte mu. Vždyť kdo není proti nám, je s námi.”
51Když se pak naplňovaly dny, aby byl vzat vzhůru, stalo se, že upřel svou tvář k cestě do Jeruzaléma.
52Poslal tedy před sebou posly a ti šli a vstoupili do samařské vesnice, aby pro něj vše připravili.
53Ale tam ho nepřijali, protože jeho tvář byla obrácena k cestě do Jeruzaléma.
54Když to tedy viděli jeho učedníci Jakub a Jan, řekli: “Pane, chceš, ať řekneme ohni, aby sestoupil z nebe a pohltil je, jako to udělal i Eliáš?”

55Ale on se obrátil a pokáral je slovy: “Vy nevíte, jakého jste ducha.
56Neboť Syn člověka nepřišel lidské duše zahubit, ale spasit.” Šli tedy do jiné vesnice.
57A když šli, stalo se, že mu někdo na cestě řekl: “Pane, budu tě následovat, kamkoli půjdeš.”
58Ježíš mu tedy řekl: “Lišky mají doupata a nebeští ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by složil hlavu.”
59Tehdy řekl jinému: “Pojď za mnou.” Ale on řekl: “Pane, dovol mi nejdřív odejít a pochovat svého otce.”
60Ježíš mu však řekl: “Nech mrtvé, ať pochovávají své mrtvé, ale ty jdi a kaž Boží království!”
61A ještě jiný mu řekl: “Půjdu za tebou, Pane, ale nejdříve mi dovol, ať se rozloučím s těmi, kdo jsou v mém domě.
62Ale Ježíš mu řekl: “Nikdo, kdo položí ruku na pluh a ohlíží se zpátky, není způsobilý pro Boží království.”