Lukáš 17:11-25

¹¹I stalo se, když se bral do Jeruzaléma, že šel skrze Samaří a Galilei.

¹²A když vcházel do jednoho městečka, potkalo se s ním deset mužů malomocných, kteřížto stáli zdaleka.

¹³A pozdvihše hlasu, řekli: Ježíši přikazateli, smiluj se nad námi.

¹⁴Kteréžto on uzřev, řekl jim: Jdouce, ukažte se kněžím. I stalo se, když šli, že očištěni jsou.

¹⁵Jeden pak z nich uzřev, že jest uzdraven, navrátil se s velikým hlasem, velebě Boha.

¹⁶A padl na tvář k nohám jeho, díky čině jemu. A ten byl Samaritán.

¹⁷I odpověděv Ježíš, řekl: Zdaliž jich deset není očištěno? A kdež jest jich devět?

¹⁸Nenalezli se k tomu, aby přijdouce, chválu Bohu vzdali, jediné cizozemec tento?

¹⁹I řekl jemu: Vstana, jdi, víra tvá tě uzdravila.

²⁰Otázán pak jsa od zákoníků, kdy přijde království Boží, odpověděl jim a řekl: Nepřijdeť království Boží patrně.

²¹Aniž řeknou: Aj, tuto, aneb aj, tamto. Nebo aj, království Boží jestiť mezi vámi.

²²I řekl učedlníkům: Přijdou dnové, že budete žádati viděti jeden den Syna člověka, a neuzříte.

²³A dějíť vám: Aj, zde, hle, tamto. Nechoďte, ani následujte.

²⁴Nebo jakožto blesk blýskající se z jedné krajiny, kteráž pod nebem jest, až do druhé, kteráž též pod nebem jest, svítí, tak bude i Syn člověka ve dni svém.

²⁵Ale nejprve musí mnoho trpěti, a potupen býti od národu tohoto.