Jan 10:5-26

⁵Ale cizího nikoli následovati nebudou, ale utekou od něho; nebo neznají hlasů cizích.

⁶To přísloví pověděl jim Ježíš, ale oni nevěděli, co by to bylo, což jim mluvil.

⁷Tedy opět řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že já jsem dveře ovcí.

⁸Všickni, kolikož jich koli přede mnou přišlo, zloději jsou a lotři, ale neslyšely jich ovce.

⁹Já jsem dveře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne.

¹⁰Zloděj nepřichází, jediné aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně aby měly.

¹¹Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce.

¹²Ale nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce.

¹³Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce.

¹⁴Já jsem ten dobrý pastýř, a známť ovce své, a znajíť mne mé.

¹⁵Jakož mne zná Otec, tak i já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce.

¹⁶A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivésti, a hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř.

¹⁷Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal.

¹⁸Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázání vzal jsem od Otce svého.

¹⁹Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči.

²⁰A pravili mnozí z nich: Ïábelství má a blázní. Co ho posloucháte?

²¹Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati?

²²I bylo posvícení v Jeruzalémě, a zima byla.

²³I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově.

²⁴Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš? Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně.

²⁵Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně.

²⁶Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl.