Lukáš 6:2-32

²Tehdy jim někteří z farizeů řekli: “Proč děláte, co se v sobotu dělat nesmí?”

³Ježíš jim odpověděl: “Copak jste nečetli, co udělal David, když on i ti, kdo byli s ním, měli hlad?

⁴Jak vešel do Božího domu a vzal posvátné chleby předložení, které nesmí jíst nikdo kromě samotných kněží, a jedl a dal i těm, kdo byli s ním?”

⁵Řekl jim tedy: “Syn člověka je Pánem i nad sobotou.”

⁶V jinou sobotu se pak stalo, že vešel do synagogy a učil. A byl tu člověk, jehož pravá ruka byla uschlá.

⁷Zákoníci a farizeové ho tedy sledovali, zda bude v sobotu uzdravovat, aby na něj našli nějakou žalobu.

⁸On ale znal jejich myšlenky, a tak řekl tomu člověku s uschlou rukou: “Vstaň a postav se doprostřed.” A on vstal a postavil se tam.

⁹Tehdy jim Ježíš řekl: “Zeptám se vás na jednu věc: Smí se v sobotu konat dobro, nebo zlo? Zachránit život, nebo ho zničit?”

¹⁰A když se po nich po všech rozhlédl, řekl tomu člověku: “Natáhni tu ruku.” A on to udělal a byla znovu zdravá jako ta druhá.

¹¹Oni však byli naplněni zuřivostí a začali se spolu domlouvat, co by Ježíši udělali.

¹²V těch dnech se stalo, že vystoupil na horu, aby se modlil, a strávil celou noc v modlitbě k Bohu.

¹³Když pak nastal den, zavolal své učedníky, vyvolil z nich dvanáct a nazval je apoštoly:

¹⁴Šimona (kterému dal také jméno Petr) a jeho bratra Ondřeje, Jakuba a Jana, Filipa a Bartoloměje,

¹⁵Matouše a Tomáše, Jakuba Alfeova a Šimona, zvaného Zélótes,

¹⁶Judu Jakubova a Jidáše Iškariotského, který se potom stal zrádcem.

¹⁷A když s nimi sestoupil, stanul na rovině, kde byl zástup jeho učedníků a veliké množství lidí z celého Judska i z Jeruzaléma a z přímořského Týru a Sidonu. Ti přišli, aby ho slyšeli a aby byli uzdraveni ze svých neduhů,

¹⁸i ti, kteří byli trápeni nečistými duchy. A byli uzdravováni.

¹⁹A všechen zástup se ho snažil dotknout, neboť z něj vycházela moc a uzdravovala všechny.

²⁰Tehdy pozvedl oči na své učedníky a řekl: “Blaze vám chudým, neboť vám patří Boží království.

²¹Blaze vám, kteří teď hladovíte, neboť budete nasyceni. Blaze vám, kteří teď pláčete, neboť se budete smát.

²²Blaze vám, když vás budou lidé nenávidět a když vás vyobcují a potupí a vaše jméno zavrhnou jako zlé kvůli Synu člověka.

²³Radujte a veselte se v ten den, neboť hle, vaše odplata v nebi je veliká. Totéž přece dělali jejich otcové prorokům.

²⁴Ale běda vám bohatým, neboť vy už máte své potěšení.

²⁵Běda vám, kteří jste nasyceni, neboť budete hladovět. Běda vám, kteří se teď smějete, neboť budete truchlit a plakat.

²⁶Běda vám, kdyby o vás dobře mluvili všichni lidé. Totéž přece dělali jejich otcové falešným prorokům.”

²⁷“Ale vám, kteří slyšíte, říkám: Milujte své nepřátele! Konejte dobro těm, kdo vás nenávidí,

²⁸žehnejte těm, kdo vás proklínají, a modlete se za ty, kdo vás pomlouvají.

²⁹Tomu, kdo tě bije do tváře, nastav také druhou a tomu, kdo ti bere plášť, nebraň vzít i košili.

³⁰Každému, kdo tě prosí, dávej a od toho, kdo si bere tvé věci, je nevyžaduj zpět.

³¹A jak chcete, aby se lidé chovali k vám, stejně tak se chovejte i vy k nim.

³²Když totiž milujete ty, kdo milují vás, jaká je to zásluha? Vždyť i hříšníci milují ty, kteří milují je.