Lukáš 15:1-23

¹Všichni celníci i hříšníci tedy přicházeli blíž k němu, aby ho slyšeli.

²Farizeové a zákoníci však reptali a říkali: “Tento přijímá hříšníky a jí s nimi!”

³Pověděl jim tedy toto podobenství. Řekl:

⁴“Kdo z vás, má-li sto ovcí a ztratil by jednu z nich, nezanechá těch devadesát devět na poušti a nejde za tou ztracenou, dokud ji nenajde?

⁵A když ji najde, s radostí ji vezme na ramena,

⁶a až přijde domů, svolá přátele a sousedy a řekne jim: ‘Radujte se se mnou, neboť jsem našel svou ovci, která byla ztracená.’

⁷Říkám vám, že tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který činí pokání, než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteří pokání nepotřebují.”

⁸“A která žena, když má deset mincí a jednu minci ztratí, nerozsvítí lampu, nevymetá dům a pečlivě nehledá, dokud ji nenajde?

⁹A když ji najde, svolá přítelkyně a sousedky se slovy: ‘Radujte se se mnou, neboť jsem našla minci, kterou jsem ztratila.’

¹⁰Říkám vám, že tak je radost před Božími anděly nad jedním hříšníkem, který činí pokání.”

¹¹Tehdy řekl: “Jeden člověk měl dva syny,

¹²z nichž mladší řekl otci: ‘Otče, dej mi díl majetku, který mi patří.’ A tak jim rozdělil své jmění.

¹³Když pak ten mladší syn po nemnoha dnech všechno shromáždil, odešel do daleké země a tam svůj majetek promrhal prostopášným životem.

¹⁴Když všechno utratil, nastal v té zemi veliký hlad a on začal trpět nouzí.

¹⁵Šel tedy a přichytil se jednoho občana té země a ten ho poslal na svá pole, aby pásl vepře.

¹⁶Tehdy toužil nasytit své břicho lusky, které žrali vepři, ale nikdo mu nedával ani to.

¹⁷Když však přišel k sobě, řekl: ‘Kolik nádeníků mého otce má hojnost chleba, a já umírám hlady!

¹⁸Vstanu, půjdu ke svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou!

¹⁹Nejsem už hoden být nazýván tvým synem. Udělej mě jedním ze svých nádeníků.’

²⁰A tak vstal a šel ke svému otci. A když byl ještě velmi daleko, jeho otec ho spatřil a pohnut soucitem přiběhl, padl mu kolem krku a políbil ho.

²¹Ale syn mu řekl: ‘Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou a nejsem už hoden být nazýván tvým synem.’

²²Otec však řekl svým služebníkům: ‘Přineste to první roucho a oblečte ho a dejte mu prsten na ruku a obuv na nohy.

²³A přiveďte to tučné tele a zabijte ho. Jezme a veselme se,