Jób 34:18-34

¹⁸Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?

¹⁹Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.

²⁰V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.

²¹Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.

²²Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.

²³Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.

²⁴Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.

²⁵Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.

²⁶Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,

²⁷Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,

²⁸Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.

²⁹(Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?) Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,

³⁰Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.

³¹Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.

³²Mimo to, nevidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.

³³Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.

³⁴Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,