Skutky apoštolské 26:24-32

²⁴A když Pavel takto mluvil na svou obranu, Festus vykřikl: “Pavle, ty šílíš! Tvá veliká učenost tě přivádí k šílenství!”

²⁵Ale on řekl: “Nešílím, vznešený Feste, ale pronáším slova pravdy a střízlivosti.

²⁶Král, před kterým také směle mluvím, o těchto věcech zajisté ví. Jsem přesvědčen, že mu nic z toho není neznámo, poněvadž se to nedělo někde v ústraní.

²⁷Věříš, králi Agrippo, prorokům? Vím, že věříš.”

²⁸Tehdy Agrippa Pavlovi odpověděl: “Téměř jsi mě přesvědčil, abych se stal křesťanem.”

²⁹Pavel však řekl: “Přál bych si od Boha, abys nejen ty, ale i všichni, kdo mě dnes slyší, byli nejen téměř, ale úplně takoví, jako jsem já, kromě těchto pout!”

³⁰Když to řekl, král vstal a s ním i vladař a Bereniké i ti, kdo s nimi seděli.

³¹A když odešli, mluvili spolu a říkali: “Tento člověk nedělá nic zasluhujícího smrt nebo vězení!”

³²Agrippa tedy řekl Festovi: “Kdyby se tento člověk neodvolal k císaři, mohl být propuštěn.”