Skutky apoštolské 26:24-32

²⁴To když od sebe promluvil Pavel, Festus hlasem velikým řekl: Blázníš, Pavle. Mnohé tvé umění k bláznovství tebe přivodí.

²⁵On pak řekl: Nebláznímť, výborný Feste, ale slova pravdy a středmosti mluvím.

²⁶Víť zajisté o těch věcech král, před kterýmž směle a svobodně mluvím; nebo mám za to, žeť ho nic z těchto věcí tajno není, poněvadž se toto nedálo pokoutně.

²⁷Věříš-li, králi Agrippo, Prorokům? Vím, že věříš.

²⁸Tedy Agrippa řekl Pavlovi: Téměř bys mne k tomu naklonil, abych byl křesťanem.

²⁹A Pavel řekl: Žádalť bych od Boha, abyste i poněkud i z cela, netoliko ty, ale všickni, kteříž slyší mne dnes, byli takoví, jakýž já jsem, kromě okovů těchto.

³⁰A když to Pavel promluvil, vstal král, i vladař a Bernice, i ti, kteříž s nimi seděli.

³¹A odšedše na stranu, mluvili spolu, řkouce: Nic hodného smrti neb vězení nečiní člověk tento.

³²Agrippa pak Festovi řekl: Mohl propuštěn býti člověk tento, kdyby se byl neodvolal k císaři.