Lukáš 22:35-64

³⁵I řekl jim: Když jsem vás posílal bez pytlíka, a bez mošny, a bez obuvi, zdali jste v čem nedostatek měli? A oni řekli: V ničemž.

³⁶Tedy dí jim: Ale nyní, kdo má pytlík, vezmi jej, a též i mošnu; a kdož nemá, prodej sukni svou, a kup sobě meč.

³⁷Nebo pravím vám, že se ještě to musí naplniti na mně, což psáno: A s nešlechetnými počten jest. Nebo ty věci, kteréž psány jsou o mně, konec berou.

³⁸Oni pak řekli: Pane, aj, dva meče teď. A on řekl jim: Dostiť jest.

³⁹A vyšed podle obyčeje svého, šel na horu Olivovou, a šli za ním i učedlníci jeho.

⁴⁰A když přišel na místo, řekl jim: Modlte se, abyste nevešli v pokušení.

⁴¹A sám vzdáliv se od nich, jako by mohl kamenem dohoditi, a poklek na kolena, modlil se,

⁴²Řka: Otče, chceš-li, přenes kalich tento ode mne, ale však ne má vůle, ale tvá staň se.

⁴³I ukázal se jemu anděl s nebe, posiluje ho.

⁴⁴A jsa v boji, horlivěji se modlil. I učiněn jest pot jeho jako krůpě krve tekoucí na zemi.

⁴⁵A vstav od modlitby, a přišed k učedlníkům, nalezl je, ani spí zámutkem.

⁴⁶I řekl jim: Co spíte? Vstaňte a modlte se, abyste nevešli v pokušení.

⁴⁷A když on ještě mluvil, aj, zástup, a ten, kterýž sloul Jidáš, jeden ze dvanácti, šel napřed, a přiblížil se k Ježíšovi, aby jej políbil.

⁴⁸Ježíš pak řekl jemu: Jidáši, políbením Syna člověka zrazuješ?

⁴⁹A vidouce ti, kteříž při něm byli, k čemu se chýlí, řekli jemu: Pane, budeme-liž bíti mečem?

⁵⁰I udeřil jeden z nich služebníka nejvyššího kněze, a uťal ucho jeho pravé.

⁵¹A Ježíš odpověděv, řekl: Nechtež až potud. A dotkna se ucha jeho, uzdravil jej.

⁵²I dí Ježíš těm, kteříž přišli k němu, předním kněžím a úředníkům chrámu a starším: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi?

⁵³Ješto na každý den býval jsem s vámi v chrámě, a nevztáhli jste rukou na mne. Ale totoť jest ta vaše hodina a moc temnosti.

⁵⁴A oni javše jej, vedli ho, a uvedli do domu nejvyššího kněze. Petr pak šel za ním zdaleka.

⁵⁵A když zanítili oheň uprostřed síně a posadili se vůkol, sedl Petr mezi ně.

⁵⁶A uzřevši ho jedna děvečka, an sedí u ohně, a pilně naň pohleděvši, řekla: I tento byl s ním.

⁵⁷A on zapřel ho, řka: Ženo, neznám ho.

⁵⁸A po malé chvíli jiný, vida jej, řekl: I ty z nich jsi. Petr pak řekl: Ó člověče, nejsem.

⁵⁹A potom asi po jedné hodině jiný potvrzoval, řka: V pravdě i tento s ním byl, neb i Galilejský jest.

⁶⁰I řekl Petr: Èlověče, nevím, co pravíš. A hned, když on ještě mluvil, kohout zazpíval.

⁶¹I obrátiv se Pán, pohleděl na Petra. I rozpomenul se Petr na slovo Páně, kterak jemu byl řekl: Že prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.

⁶²I vyšed ven Petr, plakal hořce.

⁶³Muži pak ti, kteříž drželi Ježíše, posmívali se jemu, tepouce ho.

⁶⁴A zakrývajíce ho, bili jej v tvář, a tázali se ho, řkouce: Prorokuj, kdo jest, kterýž tebe udeřil?