Lukáš 19:8-32

⁸Zacheus se pak postavil a řekl Pánu: “Pohleď, polovinu svého majetku dávám chudým, Pane, a jestliže jsem někoho v něčem podvedl, vracím to čtyřnásobně.”

⁹Tehdy mu Ježíš řekl: “Dnes do tohoto domu přišlo spasení, protože i on je syn Abrahamův.

¹⁰Syn člověka přece přišel, aby hledal a spasil to, co zahynulo.”

¹¹A když to poslouchali, řekl jim další podobenství, protože byl blízko Jeruzaléma a oni si mysleli, že Boží království se má zjevit hned.

¹²Řekl tedy: “Jeden urozený člověk odešel do daleké země, aby se ujal království a zase se vrátil.

¹³Předtím ale zavolal svých deset služebníků, dal jim deset hřiven a řekl jim: ‘Podnikejte, dokud nepřijdu.’

¹⁴Jeho poddaní ho ale nenáviděli a poslali za ním poselstvo se slovy: ‘Nechceme, aby tento nad námi kraloval!’

¹⁵Když se pak ujal království, vrátil se; a stalo se, že si nechal zavolat ty služebníky, kterým dal peníze, aby zjistil, kolik kdo vydělal.

¹⁶Přišel tedy první a řekl: ‘Pane, tvá hřivna vynesla deset hřiven.’

¹⁷On mu odpověděl: ‘Výborně, můj dobrý služebníku. Protože jsi byl věrný v nejmenším, měj moc nad deseti městy.’

¹⁸Potom přišel druhý a řekl: ‘Pane, tvá hřivna vydělala pět hřiven.’

¹⁹A tomu řekl: ‘Také ty buď nad pěti městy.’

²⁰Potom přišel jiný a řekl: ‘Pohleď, Pane, tvá hřivna, kteroujsem měl uloženou v šátku.

²¹Bál jsem se tě totiž, neboť jsi přísný člověk. Vybíráš, co jsi neuložil, a sklízíš, co jsi nezasel.’

²²A tomu řekl: ‘Soudím tě z tvých vlastních úst, zlý služebníku. Věděl jsi, že jsem přísný člověk, že vybírám, co jsem neuložil, a sklízím, co jsem nezasel.

²³Proč jsi tedy nedal mé peníze na stůl směnárníkům, abych si je, až přijdu, vybral i s úroky?’

²⁴Tehdy řekl těm, kdo tam stáli: ‘Vezměte mu tu hřivnu a dejte ji tomu, který má deset hřiven.’

²⁵A oni mu řekli: ‘Pane, má deset hřiven.’

²⁶‘Říkám vám totiž, že každému, kdo má, bude dáno, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má.

²⁷Ty mé nepřátele, kteří nechtěli, abych nad nimi kraloval, pak přiveďte sem a pobijte přede mnou.’”

²⁸A když to pověděl, šel napřed cestou vzhůru k Jeruzalému.

²⁹Když se pak přiblížil k Betfagé a k Betanii u hory zvané Olivetská, stalo se, že poslal dva ze svých učedníků

³⁰se slovy: “Jděte do té vesnice naproti vám. Až do ní budete vcházet, najdete přivázané oslátko, na kterém ještě nikdo z lidí neseděl. Odvažte ho a přiveďte.

³¹A kdyby se vás někdo ptal, proč ho odvazujete, odpovíte mu takto: ‘Pán ho potřebuje.’”

³²Když tedy ti, kteří byli posláni, odešli, našli vše tak, jak jim řekl.