Lukáš 23:33-49

³³Když pak přišli na místo zvané Lebka, ukřižovali ho tam, i ty zločince - jednoho po pravici a druhého po levici.

³⁴Tehdy Ježíš řekl: “Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co dělají!” A když si dělili jeho šaty, házeli o ně los.

³⁵Lidé tam stáli a dívali se; a s nimi se mu vysmívali také přední muži, kteří říkali: “Jiné spasil, tak ať spasí sám sebe, jestliže je to Kristus, ten Boží Vyvolený!”

³⁶A vojáci se mu posmívali také. Přistupovali, nabízeli mu ocet

³⁷a říkali: “Jestli jsi ten židovský král, zachraň sám sebe!”

³⁸Byl nad ním také nápis, napsaný řeckými, latinskými a hebrejskými písmeny: “TOTO JE ŽIDOVSKÝ KRÁL.”

³⁹A jeden z těch zločinců, kteří viseli s ním, mu spílal a říkal: “Jestliže jsi Kristus, zachraň sám sebe i nás!”

⁴⁰Ale ten druhý mu odpověděl a káral ho slovy: “Ty se ani Boha nebojíš? Vždyť jsi ve stejném odsouzení!

⁴¹A my jistě trpíme spravedlivě, protože dostáváme, co si za své skutky zasloužíme, ale tenhle nic zlého neudělal.”

⁴²Tehdy řekl Ježíši: “Pane, vzpomeň si na mě, až přijdeš ve svém království.”

⁴³Ježíš mu odpověděl: “Amen, říkám ti, dnes budeš se mnou v ráji.”

⁴⁴A bylo okolo šesté hodiny. Tehdy nastala po celé zemi tma až do deváté hodiny.

⁴⁵A slunce se zatmělo a chrámová opona se roztrhla uprostřed.

⁴⁶Tehdy Ježíš hlasitě vykřikl: “Otče, do tvých rukou svěřuji svého ducha.” A když to řekl, vydechl naposled.

⁴⁷Když tedy setník uviděl, co se stalo, vzdal slávu Bohu se slovy: “Tento člověk byl jistě spravedlivý!”

⁴⁸A všechny zástupy, které se sešly k té podívané, se při pohledu na to, co se stalo, bily do prsou a vracely se zpět.

⁴⁹Ale všichni jeho známí, i ženy, které ho doprovázely z Galileje, stáli opodál a viděli to.