Lukáš 10:3-39

³Jděte. Hle, já vás posílám jako berany mezi vlky.

⁴Nenoste měšec, ani mošnu, ani obuv a s nikým se po cestě nezdravte.

⁵Do kterékoli domácnosti vejdete, nejdříve řekněte: ‘Pokoj tomuto domu.’

⁶A bude-li tam syn pokoje, váš pokoj spočine na něm; a pokud ne, navrátí se k vám.

⁷V tom domě zůstávejte a jezte a pijte, co mají, neboť dělník je hoden své mzdy. Nepřecházejte z domu do domu.

⁸Když pak vejdete do kteréhokoli města a přijmou vás, jezte, co vám nabídnou.

⁹A uzdravujte v tom městě nemocné a říkejte jim: ‘Boží království se přiblížilo k vám.’

¹⁰Jestliže ale přijdete do nějakého města a nepřijmou vás, vyjděte na jeho ulice a řekněte:

¹¹‘I ten prach z vašeho města, který na nás ulpěl, vytřásáme na vás. Avšak to vězte, že se k vám přiblížilo Boží království.’

¹²A říkám vám, že v onen den bude lehčeji Sodomě než tomu městu.”

¹³“Běda tobě, Korozaim, běda tobě, Betsaido! Vždyť kdyby se zázraky, které se dějí u vás, staly v Týru a Sidonu, dávno by seděli v pytlovině a popelu a činili pokání.

¹⁴Týru a Sidonu však bude na soudu lehčeji než vám.

¹⁵A ty, Kafarnaum, které jsi až k nebi vyvýšeno, až do pekla budeš svrženo.

¹⁶Kdo slyší vás, slyší mne, a kdo vás odmítá, odmítá mne. Kdo pak odmítá mne, odmítá Toho, který mě poslal.”

¹⁷Potom se s radostí vrátilo těch sedmdesát a říkali: “Pane, i démoni se nám poddávají ve tvém jménu!”

¹⁸Tehdy jim řekl: “Viděl jsem Satana spadnout z nebe jako blesk.

¹⁹Hle, dávám vám moc šlapat na hady a štíry i na veškerou sílu nepřítele a vůbec nic vám neublíží.

²⁰Neradujte se však z toho, že se vám poddávají duchové, ale spíše se radujte, že vaše jména jsou zapsána v nebesích.”

²¹V tu chvíli se Ježíš rozveselil v Duchu a řekl: “Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a rozumnými a zjevil jsi je nemluvňatům. Jistě, Otče, neboť tak se ti zalíbilo.

²²Všechno je mi dáno od mého Otce a nikdo neví, kdo je Syn, jedině Otec, a kdo je Otec, jedině Syn a ten, komu by ho Syn chtěl zjevit.”

²³A když se obrátil k učedníkům, řekl jim samotným: “Blaze očím, které vidí, co vy vidíte.

²⁴Říkám vám totiž, že mnozí proroci a králové chtěli spatřit, co vy vidíte, ale neviděli, a slyšet, co slyšíte, ale neslyšeli.”

²⁵A hle, jeden učený v Zákoně vstal a zkoušel ho slovy: “Mistře, co mám udělat, abych se stal dědicem věčného života?”

²⁶On mu řekl: “Co je napsáno v Zákoně? Jak tam čteš?”

²⁷A on odpověděl: “Budeš milovat Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší, ze vší své síly a celou svou myslí a svého bližního jako sám sebe.”

²⁸Ježíš mu tedy řekl: “Správně jsi odpověděl. Dělej to a budeš žít.”

²⁹Ale on se chtěl sám ospravedlnit, a tak řekl Ježíši: “A kdo je můj bližní?”

³⁰Ježíš mu odpověděl: “Jeden člověk šel z Jeruzaléma do Jericha a padl mezi lupiče. Ti ho oloupili a zranili, potom odešli a nechali ho polomrtvého.

³¹A náhodou šel tou cestou jeden kněz, a když ho spatřil, přešel kolem po protější straně.

³²Podobně i levíta, když přišel na to místo a spatřil ho, přešel po protější straně.

³³Přišel k němu ale také jeden Samaritán, který tudy cestoval, a když ho spatřil, byl pohnut soucitem.

³⁴Přistoupil, obvázal jeho rány a nalil na ně olej a víno. Pak ho položil na své zvíře, dovezl ho do hostince a postaral se o něj.

³⁵Když pak druhý den odcházel, vytáhl dva denáry, dal je hostinskému a řekl mu: ‘Postarej se o něj, a cokoli bys vynaložil navíc, to ti zaplatím, až se vrátím.’

³⁶Kdo z těch tří se ti tedy zdá být bližním toho, který upadl mezi lupiče?”

³⁷A on řekl: “Ten, který mu prokázal milosrdenství.” Ježíš mu tedy řekl: “Jdi a jednej tak i ty.”

³⁸A když šli, stalo se, že vešel do jedné vesnice a jistá žena jménem Marta ho přijala do svého domu.

³⁹Ta měla sestru jménem Marie, která si sedla u Ježíšových nohou a poslouchala jeho slova.