Lukáš 23:18-53

¹⁸Ale všichni společně vykřikli: “Odstraň tohoto a propusť nám Barabáše!”

¹⁹(Ten byl vsazen do vězení za nějakou vzpouru, která vznikla ve městě, a za vraždu.)

²⁰Pilát k nim tedy znovu promluvil, protože chtěl propustit Ježíše.

²¹Ale oni křičeli: “Ukřižuj, ukřižuj ho!”

²²On jim tedy řekl potřetí: “Ale co tento muž udělal zlého? Nenašel jsem na něm žádnou smrtelnou vinu. Proto ho napomenu a propustím!”

²³Ale oni naléhali velikým křikem a dožadovali se, aby byl ukřižován. A jejich hlasy i hlasy velekněží sílily.

²⁴Pilát tedy rozhodl, aby se stalo podle jejich žádosti,

²⁵a propustil jim toho, který byl vsazen do vězení za vzpouru a vraždu, o něhož žádali, ale Ježíše vydal jejich vůli.

²⁶A když ho odváděli, chytili nějakého Šimona Kyrénského, který šel z pole, a naložili mu kříž, aby ho nesl za Ježíšem.

²⁷Šlo za ním veliké množství lidu i ženy, které nad ním plakaly a naříkaly.

²⁸Ježíš se k nim obrátil a řekl: “Dcery jeruzalémské, neplačte nade mnou, ale plačte nad sebou a nad svými dětmi.

²⁹Neboť hle, přicházejí dny, kdy řeknou: ‘Blaze neplodným a lůnům, která nerodila, a prsům, které nekojily!’

³⁰Tehdy začnou říkat horám: ‘Padněte na nás!’ A kopcům: ‘Přikryjte nás!’

³¹Když se totiž toto děje zelenému stromu, co se stane se suchým?”

³²A k popravě s ním byli vedeni ještě dva jiní, zločinci.

³³Když pak přišli na místo zvané Lebka, ukřižovali ho tam, i ty zločince - jednoho po pravici a druhého po levici.

³⁴Tehdy Ježíš řekl: “Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co dělají!” A když si dělili jeho šaty, házeli o ně los.

³⁵Lidé tam stáli a dívali se; a s nimi se mu vysmívali také přední muži, kteří říkali: “Jiné spasil, tak ať spasí sám sebe, jestliže je to Kristus, ten Boží Vyvolený!”

³⁶A vojáci se mu posmívali také. Přistupovali, nabízeli mu ocet

³⁷a říkali: “Jestli jsi ten židovský král, zachraň sám sebe!”

³⁸Byl nad ním také nápis, napsaný řeckými, latinskými a hebrejskými písmeny: “TOTO JE ŽIDOVSKÝ KRÁL.”

³⁹A jeden z těch zločinců, kteří viseli s ním, mu spílal a říkal: “Jestliže jsi Kristus, zachraň sám sebe i nás!”

⁴⁰Ale ten druhý mu odpověděl a káral ho slovy: “Ty se ani Boha nebojíš? Vždyť jsi ve stejném odsouzení!

⁴¹A my jistě trpíme spravedlivě, protože dostáváme, co si za své skutky zasloužíme, ale tenhle nic zlého neudělal.”

⁴²Tehdy řekl Ježíši: “Pane, vzpomeň si na mě, až přijdeš ve svém království.”

⁴³Ježíš mu odpověděl: “Amen, říkám ti, dnes budeš se mnou v ráji.”

⁴⁴A bylo okolo šesté hodiny. Tehdy nastala po celé zemi tma až do deváté hodiny.

⁴⁵A slunce se zatmělo a chrámová opona se roztrhla uprostřed.

⁴⁶Tehdy Ježíš hlasitě vykřikl: “Otče, do tvých rukou svěřuji svého ducha.” A když to řekl, vydechl naposled.

⁴⁷Když tedy setník uviděl, co se stalo, vzdal slávu Bohu se slovy: “Tento člověk byl jistě spravedlivý!”

⁴⁸A všechny zástupy, které se sešly k té podívané, se při pohledu na to, co se stalo, bily do prsou a vracely se zpět.

⁴⁹Ale všichni jeho známí, i ženy, které ho doprovázely z Galileje, stáli opodál a viděli to.

⁵⁰A hle, muž jménem Josef, člen rady (dobrý a spravedlivý muž,

⁵¹který nesouhlasil s radou a jejím činem), z judského města Arimatie, jenž sám také očekával Boží království,

⁵²ten přišel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo.

⁵³Sňal je, zavinul do plátna a pochoval ho do vytesané hrobky, ve které ještě nebyl nikdo pochován.