8A když konal kněžskou službu před Bohem podle pořadí své třídy, stalo se,
9že na něj podle zvyku kněžského úřadu padl los, aby vešel do Pánova chrámu a obětoval kadidlo.
10Venku pak stálo veliké množství lidí modlících se v hodině zapálení kadidla.
11Tehdy se mu ukázal Pánův anděl stojící vpravo od kadidlového oltáře.
12Když ho Zachariáš spatřil, zděsil se a padl na něj strach.
13Anděl mu však řekl: “Neboj se, Zachariáši, neboť tvá prosba byla vyslyšena a Alžběta, tvá manželka, ti porodí syna a dáš mu jméno Jan.
14Z toho se budeš radovat a veselit a z jeho narození budou mít radost mnozí.
15Neboť bude veliký v Pánových očích a nebude pít víno ani opojný nápoj a bude naplněn Duchem Svatým už z lůna své matky.
16A mnohé ze synů Izraele obrátí k Pánu, jejich Bohu.
17On půjde před jeho tváří v duchu a moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům a nepovolné k moudrosti spravedlivých, aby přichystal Pánu připravený lid.”
18Zachariáš tedy řekl andělu: “Podle čeho to poznám? Vždyť jsem stařec a také má manželka je v pokročilém věku.”
19Anděl mu odpověděl: “Já jsem Gabriel, ten, který stojí před Boží tváří, a byl jsem poslán, abych k tobě promluvil a oznámil ti tyto radostné zprávy.
20A hle, budeš němý a nebudeš moci promluvit až do dne, kdy se tyto věci stanou, protože jsi neuvěřil mým slovům, která se ve svém čase naplní.”
21A lidé venku čekali na Zachariáše a divili se, že se tak zdržuje v chrámu.
22Když pak vyšel, nemohl k nim promluvit. A tak poznali, že v chrámu spatřil vidění, neboť se s nimi dorozumíval posunky a zůstával němý.
23Stalo se pak, že po naplnění dnů své služby odešel do svého domu.
24Jeho manželka Alžběta po těch dnech počala a tajila se s tím pět měsíců se slovy:
25“Takto se ke mně zachoval Pán ve dnech, kdy na mě pohlédl a zbavil mě pohany mezi lidmi.”
26V šestém měsíci pak byl anděl Gabriel poslán od Boha do galilejského města jménem Nazaret
27k panně zasnoubené muži jménem Josef, z domu Davidova. A jméno té panny bylo Marie.
28A když k ní přišel, řekl: “Zdravím tě, milostí obdařená, Pán s tebou! Jsi požehnaná mezi ženami!”
29Ale když ho spatřila, byla z jeho slov rozrušena a přemýšlela, co to bylo za pozdrav.
30Anděl jí tedy řekl: “Neboj se, Marie, vždyť jsi u Boha nalezla milost.
31Hle, počneš v lůnu a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš.
32Ten bude veliký a bude nazván Synem Nejvyššího a Pán, náš Bůh, mu dá trůn jeho otce Davida.
33Bude navěky kralovat nad domem Jákobovým a jeho království nebude mít konce.
34Marie však řekla andělu: “Jak se to stane, když dosud nepoznávám muže?”
35Anděl jí odpověděl: “Sestoupí na tebe Duch Svatý a zastíní tě moc Nejvyššího; proto také to svaté, co se z tebe narodí, bude nazýváno Syn Boží.
36A pohleď, tvá příbuzná Alžběta, o které říkali, že je neplodná, ta také počala syna, i ve svém stáří - a je v šestém měsíci,
37neboť u Boha nebude nemožné žádné slovo.”
38Tehdy Marie řekla: “Pohleď, jsem služebnice Pána. Ať se mi stane podle tvého slova!” A anděl od ní odešel.
39V těch dnech pak Marie vstala a spěšně odešla do hor, do města Judova.
40Vešla do Zachariášova domu a pozdravila Alžbětu.
41A jakmile Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, stalo se, že děťátko v jejím lůnu poskočilo a Alžběta byla naplněna Duchem Svatým.
42Tehdy hlasitě zvolala: “Požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný plod tvého lůna!