Lukáš 1:54-65

⁵⁴Ujal se Izraele, svého služebníka; pamatoval na milosrdenství

⁵⁵- jak mluvil k našim otcům - vůči Abrahamovi a jeho semeni až navěky.”

⁵⁶Marie s ní pak zůstala asi tři měsíce a vrátila se do svého domu.

⁵⁷Alžbětě se tehdy naplnil čas k porodu a porodila syna.

⁵⁸A když její sousedé a příbuzní uslyšeli, že jí Pán prokázal své veliké milosrdenství, radovali se spolu s ní.

⁵⁹Osmého dne se pak stalo, že přišli to dítě obřezat a dávali mu jméno podle jeho otce, Zachariáš.

⁶⁰Jeho matka jim však odpověděla: “Ne, bude se jmenovat Jan.”

⁶¹Řekli jí: “Vždyť ve tvém rodu se tak nikdo nejmenuje!”

⁶²Ptali se tedy posunky jeho otce, jak by ho chtěl pojmenovat.

⁶³On požádal o tabulku a napsal slova: “Jmenuje se Jan.” Všichni se podivili.

⁶⁴A jeho ústa se ihned otevřela a jeho jazyk se rozvázal a dobrořečil Bohu.

⁶⁵Tehdy na všechny jejich sousedy přišla bázeň a po celých judských horách se rozmlouvalo o všech těchto věcech.