Lukáš 1:18-30

¹⁸Zachariáš tedy řekl andělu: “Podle čeho to poznám? Vždyť jsem stařec a také má manželka je v pokročilém věku.”

¹⁹Anděl mu odpověděl: “Já jsem Gabriel, ten, který stojí před Boží tváří, a byl jsem poslán, abych k tobě promluvil a oznámil ti tyto radostné zprávy.

²⁰A hle, budeš němý a nebudeš moci promluvit až do dne, kdy se tyto věci stanou, protože jsi neuvěřil mým slovům, která se ve svém čase naplní.”

²¹A lidé venku čekali na Zachariáše a divili se, že se tak zdržuje v chrámu.

²²Když pak vyšel, nemohl k nim promluvit. A tak poznali, že v chrámu spatřil vidění, neboť se s nimi dorozumíval posunky a zůstával němý.

²³Stalo se pak, že po naplnění dnů své služby odešel do svého domu.

²⁴Jeho manželka Alžběta po těch dnech počala a tajila se s tím pět měsíců se slovy:

²⁵“Takto se ke mně zachoval Pán ve dnech, kdy na mě pohlédl a zbavil mě pohany mezi lidmi.”

²⁶V šestém měsíci pak byl anděl Gabriel poslán od Boha do galilejského města jménem Nazaret

²⁷k panně zasnoubené muži jménem Josef, z domu Davidova. A jméno té panny bylo Marie.

²⁸A když k ní přišel, řekl: “Zdravím tě, milostí obdařená, Pán s tebou! Jsi požehnaná mezi ženami!”

²⁹Ale když ho spatřila, byla z jeho slov rozrušena a přemýšlela, co to bylo za pozdrav.

³⁰Anděl jí tedy řekl: “Neboj se, Marie, vždyť jsi u Boha nalezla milost.