1Tento Melchisedech, král Sálemu a kněz Nejvyššího Boha, vyšel vstříc Abrahamovi, vracejícímu se od pobití králů, a požehnal mu.
2Jemu také Abraham oddělil desátek ze všech věcí. Ten je podle výkladu nejprve Král spravedlnosti, dále pak také král Sálemu, což znamená král pokoje.
3Bez otce, bez matky, bez rodokmenu, nemaje počátek dní ani konec života, ale připodobněn Božímu Synu zůstává knězem navždycky.
4Považte tedy, jak vznešený je ten, kterému i patriarcha Abraham dal desátek z kořisti!
5Ti ze synů Léviho, kteří přijímají kněžství, přece mají přikázání, aby podle Zákona přijímali desátky od lidu, to jest od svých bratrů, ačkoli vyšli z Abrahamových beder.
6Avšak ten, který nepochází z jejich rodokmenu, přijal desátek od Abrahama a požehnal toho, který měl zaslíbení.
7Požehnání pak bezesporu přijímá menší od většího.
8Zde tedy přijímají desátky smrtelní lidé, ale tam někdo, o kom se svědčí, že žije.
9Dalo by se dokonce říci, že skrze Abrahama dal desátek i Lévi, který desátky přijímá,
10neboť byl ještě v otcových bedrech, když mu Melchisedech vyšel vstříc.
11Kdyby tedy dokonalost byla skrze levítské kněžství (neboť za něj byl lidu vydán Zákon), proč by ještě bylo potřeba, aby povstal jiný kněz podle Melchisedechova řádu, a nebyl jmenován podle Áronova řádu?
12Mění-li se totiž kněžství, nastává nutně i změna Zákona.
13Neboť ten, o kom se toto říká, patří k jinému pokolení, z něhož se nikdo oltáři nevěnoval.
14Je přece zřejmé, že náš Pán povstal z Judy, a o tomto pokolení Mojžíš nic ohledně kněžství nemluvil.
15A je to ještě mnohem zřejmější, když podobně jako Melchisedech povstává jiný kněz,
16který přišel ne podle zákona tělesného nařízení, ale podle moci nepomíjejícího života.
17Písmo totiž svědčí: “Ty jsi knězem navěky podle Melchisedechova řádu.”
18Dochází tedy jednak ke zrušení toho předchozího přikázání pro jeho slabost a neužitečnost
19(neboť Zákon nepřivedl nic k dokonalosti) a jednak k zavedení lepší naděje, skrze niž se přibližujeme Bohu.
20A poněvadž není knězem bez přísahy
21(neboť oni se stali kněžími bez přísahy, ale on s přísahou při tom, který mu řekl: “Pán odpřisáhl a nebude toho litovat: Ty jsi knězem navěky podle Melchisedechova řádu”),
22tím lepší smlouvy se stal Ježíš ručitelem.
23A jich se stalo kněžími mnoho, protože jim smrt bránila jimi zůstat,
24ale on, protože zůstává na věky, má nepomíjející kněžství.
25Proto je také schopen dokonale spasit ty, kdo skrze něj přicházejí k Bohu, neboť je stále živ, aby za ně orodoval.
26Slušelo se totiž, abychom měli takovéhoto nejvyššího kněze - svatého, nevinného, neposkvrněného, odděleného od hříšníků a vyvýšeného nad nebesa.
27Ten nemusí jako tamti nejvyšší kněží každý den nejprve přinášet oběti za své vlastní hříchy a potom za hříchy lidu, neboť to udělal jednou provždy, když obětoval sám sebe.
28Zákon totiž za nejvyšší kněží ustanovuje lidi, kteří mají slabosti, ale slovo přísahy, která přišla po Zákonu, ustanovuje na věky dokonalého Syna.
