1Slyšte slovo toto, kteréž já vynáším proti vám, totiž naříkání nad domem Izraelským.
2Padneť, aniž více povstane panna Izraelská; opuštěna bude v zemi své, nebude žádného, kdo by jí pozdvihl.
3Nebo takto praví Panovník Hospodin: V městě, z kteréhož vycházelo tisíc, zůstane sto, v tom pak, z kteréhož vycházelo sto, zůstane deset domu Izraelskému.
4Nebo takto praví Hospodin domu Izraelskému: Hledejte mne a živi buďte.
5A nehledejte Bethel, aniž choďte do Galgala, a do Bersabé se nesmýkejte; nebo Galgal jistotně se přestěhuje, a Bethel přijde na nic.
6Hledejte Hospodina, (a živi buďte, aby nepronikl jako oheň domu Jozefova, a nesehltil, a nebylo by žádného, kdo by uhasil Bethelské,
7Kteříž proměňují v pelynek soud, a spravedlnosti na zemi zanechávají),
8Toho, kterýž učinil Kuřátka i Oriona, kterýž proměňuje stín smrti v jitro, a den v temnosti noční, kterýž přivolává vody mořské, a vylévá je na svrchek země, jehož jméno jest Hospodin,
9Kterýž očerstvuje zemdleného proti silnému, tak že zemdlený do pevnosti vchází.
10Nenávidí trescícího v bráně, a toho, kdož mluví věci pravé, v ohavnosti mají.
11A protož, proto že loupíte chudého, a břímě obilé béřete od něho, domů z tesaného kamení nastavěli jste, ale nebudete bydliti v nich; vinic výborných naštěpovali jste, ale nebudete píti vína z nich.
12Nebo já vím o mnohých nešlechetnostech vašich a velikých hříších vašich, že trápíte spravedlivého, berouce poctu, a nuzných při v bráně převracíte.
13Protož rozumný v ten čas mlčeti musí, nebo čas ten zlý jest.
14Hledejte dobrého a ne zlého, abyste živi byli, a budeť tak Hospodin Bůh zástupů s vámi, jakž pravíte.
15Mějte v nenávisti zlé, a milujte dobré, a ustanovte v bráně soud; snad Hospodin Bůh zástupů milost učiní ostatkům Jozefovým.
16Protož takto praví Panovník Hospodin, Bůh zástupů: Po všech ulicích bude kvílení, a na všecky strany zkřiknou: Ouvech, ouvech, a povolají oráče k pláči a kvílení s těmi, kteříž umějí naříkati.
17Nýbrž i po všech vinicích bude kvílení, když projdu prostředkem tebe, dí Hospodin.
18Běda těm, kteříž žádají dne Hospodinova. K čemuž jest vám ten den Hospodinův, poněvadž jest tmy a ne světla?
19Jako když by někdo utíkal před lvem, potkal by se s ním nedvěd; aneb když by všel do domu, a zpolehna rukou svou na stěnu, ušťkl by ho had.
20Zdali není tmy a ne světla den Hospodinův, v němž není blesku, ale mrákota?
21Nenávidím, zavrhl jsem svátky vaše, aniž sobě chutnám slavností vašich.
22Nebo budete-li mi obětovati zápaly a suché oběti vaše, neoblíbím jich, a na pokojné oběti krmného dobytka vašeho nepopatřím.
23Odejmi ode mne hluk písní svých, ani hudby louten vašich nechci poslouchati.
24Ale povalí se jako voda soud, a spravedlnost jako potok silný.
25Zdali jste mně oběti a dary obětovali na poušti za čtyřidceti let, dome Izraelský?
26Nýbrž nosili jste stánek Melecha vašeho a Kijuna, obrazy vaše, hvězdu boha vašeho, kteréžto věci sami jste sobě zdělali.
27Protož přestěhuji vás dále než Damašské, praví Hospodin, jehož jméno jest Bůh zástupů.
