Lukáš 8:39-54

³⁹“Vrať se domů a vypravuj, jak veliké věci pro tebe udělal Bůh.” On tedy odešel a rozhlašoval po celém městě, jak veliké věci pro něj Ježíš udělal.

⁴⁰Když se pak Ježíš vrátil, stalo se, že ho přivítal zástup lidí, neboť ho všichni očekávali.

⁴¹A vtom přišel muž jménem Jairus a ten byl představený synagogy. Padl Ježíši k nohám a prosil ho, aby vešel do jeho domu,

⁴²neboť měl jedinou dceru, asi dvanáctiletou, a ta umírala. A tak šel a tiskly ho davy.

⁴³A jedna žena, která už dvanáct let trpěla krvácením a vynaložila všechno své živobytí na lékaře a žádný ji nemohl uzdravit,

⁴⁴přistoupila zezadu, dotkla se cípu jeho roucha a její krvácení ihned přestalo.

⁴⁵Ježíš tedy řekl: “Kdo se mě dotkl?” A když to všichni popírali, řekl Petr a ti, kdo byli s ním: “Mistře, davy se na tebe tisknou a tlačí a ty říkáš: ‘Kdo se mě dotkl?’”

⁴⁶Ježíš ale řekl: “Někdo se mě dotkl, neboť jsem poznal, že ze mě vyšla moc.”

⁴⁷A když ta žena poznala, že se neutajila, s rozechvěním přistoupila, padla před ním na zem a přede všemi lidmi mu pověděla, proč se ho dotkla a jak byla hned uzdravena.

⁴⁸A on jí řekl: “Buď dobré mysli, dcero, tvá víra tě uzdravila. Jdi v pokoji.”

⁴⁹A když ještě mluvil, přišel někdo z domu představeného synagogy se slovy: “Tvá dcera umřela. Neobtěžuj mistra.”

⁵⁰Když to však Ježíš uslyšel, odpověděl mu: “Neboj se, jenom věř a bude zachráněna.”

⁵¹Když pak vešel do toho domu, nenechal se sebou vejít nikoho kromě Petra, Jakuba a Jana a otce a matky té dívky.

⁵²Všichni nad ní plakali a kvíleli, ale on řekl: “Neplačte. Neumřela, ale spí.”

⁵³A tak se mu vysmívali, neboť věděli, že umřela.

⁵⁴Ale on všechny vyhnal, vzal ji za ruku a zvolal: “Dívenko, vstaň!”