Text copied!
CopyCompare
Cõãmacʉ̃ mecʉ̃ã wedesei - Lucas

Lucas 10

Help us?
Click on verse(s) to share them!
1Too síro Jesús ãpẽrã́ setenta y dos beseyigʉ. Cʉ̃́ãrẽ pʉarã́cõrõ dícʉ ticocoyigʉ. Niipetire macãrĩpʉ cʉ̃ʉ̃ wáaadaropʉ cʉ̃ʉ̃ sʉguero ticocoyigʉ.
2Cʉ̃́ãrẽ wedeyigʉ: —Paʉ peti yʉʉre padeoádara niicua. Pʉarã́gã yéere wedeadarapeja niiĩya. Teero tiirá, Cõãmacʉ̃rẽ ãpẽrã́ yée maquẽrẽ wedera wáaadarare bayiró sãĩñá.
3Mʉ́ã wáaya. Yʉʉ mʉ́ãrẽ quiorópʉ ticocogʉ tiia corderoare yáiwa watoapʉ ticocogʉ tiiróbiro.
4Mʉ́ã wáara, wasopo, niyeru sã́ãripo, sapatu apebá néewarijãña. Maapʉ pʉtʉánʉcã, ãpẽrãména wedeserijãña.
5Mʉ́ã wiipʉ́ sããwara, tiiwií macãrãrẽ ãñudutira, jĩĩsʉgueya: “Cõãmacʉ̃ mʉ́ãpʉre ãñurõ niirecʉtire ticoaro”.
6Tiiwií macãrã ãñurõ niirecʉtirere cʉoátã, mʉ́ã ãñudutire teerora wáaadacu. Cʉ̃́ã ãñurõ niirecʉtirere cʉoríatã, teero wáaricu.
7Mʉ́ã jeaari wiira pʉtʉáya. Cʉ̃́ã yaarére, cʉ̃́ã sĩnirére cʉ̃́ãmena yaa, niijãña. Paderáno cʉ̃́ã paderémena wapatá, yaamasĩya. Apeyé wiseripʉ́ niirã wáarijãña.
8’Mʉ́ã macãpʉ jeari, too macãrã bocari, cʉ̃́ã ecarére yaaya.
9Tiimacãpʉ diarecʉtirare netõnéña. “Cõãmacʉ̃ dutiré marĩpʉre niiãdare jeaatitoaa” jĩĩ wedeya cʉ̃́ãrẽ.
10Apetó tiirá, apemacãpʉ́ jeari, too macãrã bocaribocua. Teero tiirí, macã decopʉ wáa, biiro jĩĩña:
11“Mʉ́ãya macã maquẽ dita ʉ̃sãye dʉporipʉ túaariguere páabatecõãã. Mʉ́ã wapa cʉorére ẽñorã́, teero tiia”, jĩĩña. Cʉ̃́ãrẽ jĩĩnemoña: “Mʉ́ã ateré masĩña: Cõãmacʉ̃ dutiré mʉ́ãpʉre niimiãdare jeaatitoamiãyu”, jĩĩña.
12Yʉʉre tʉoyá: Cõãmacʉ̃ basocáre wapa tiiádari bʉreco jeari, tiimacã macãrãrẽ Sodoma macãrãrẽ tiiríro nemorṍ ñañarõ tiinóãdacu, jĩĩyigʉ.
13Jesús apeyé macãrĩ macãrãrẽ jĩĩyigʉ: —Bóaneõrã niiã mʉ́ã Corazín, Betsaida macãrĩ macãrã. Yʉʉ tutuaremena tiiẽ́ñoriguere ĩñarira niipacara, wasorídojãã. Tiro, Sidón macãrĩpʉ yʉʉ tiiẽ́ñoãtã, máata tee macãrĩ macãrã cʉ̃́ã ñañaré tiirére wãcũpati, wasotóabojĩya. Cʉ̃́ã wãcũpatirere ẽñorã́, wãcũpatire suti sãña, nitĩpʉ duibojĩya.
14Cõãmacʉ̃ cʉ̃ʉ̃ basocáre wapa tiiádari bʉreco jeari, Tiro, Sidón macãrã nemorṍ mʉ́ãpere ñañarõ tiigʉ́daqui.
15Mʉ́ã Capernaum macãrã “Cõãmacʉ̃ pʉtopʉ ãñurõ mʉãwaadacu” jĩĩ wãcũmicu. Wáaricu. Pecamepʉ diiwáadacu, jĩĩyigʉ.
16Cʉ̃ʉ̃ bueráre wedenemoyigʉ: —Mʉ́ã buerére tʉogʉ́no yʉʉre tʉogʉ́ tiii. Mʉ́ãrẽ boohégʉno yʉʉre boohégʉ tiii. Yʉʉre boohégʉno yʉʉre ticodiocorigʉcãrẽ boohégʉ tiii, jĩĩyigʉ Jesús.
17Jesús ticocorira setenta y dos ʉseniremena coerá, jĩĩyira: —Ʉ̃sã Õpʉ̃, wãtĩãcã ʉ̃sã mʉʉ wãmemena dutiri, ʉ̃sã dutirobirora tiiáwã, jĩĩyira.
18Jesús cʉ̃́ãrẽ jĩĩyigʉ: —Satanárẽ bʉpo wã́ãyoro tiiróbiro ʉ̃mʉã́sepʉ ñaadiatiri ĩñawʉ̃.

19Yʉʉ mʉ́ãrẽ tutuarere ticotoawʉ, ãñaãrẽ, cutiapare cʉtapéoaro jĩĩgʉ̃; niipetire Satanás tutuarere netõnʉcã́ãrõ jĩĩgʉ̃. Mʉ́ã teeré tiirí, mʉ́ãrẽ merẽã wáaricu.
20Wãtĩã mʉ́ã dutirobirora tiiré dícʉre ʉsenirijãña. Cõãmacʉ̃ pʉtopʉ mʉ́ã wãme “jóatunorira niiã” jĩĩrĩ, ʉseniña, jĩĩyigʉ.
21Toorá Jesús Espíritu Santo ʉsenire ticorémena cʉ̃ʉ̃ Pacʉre jĩĩyigʉ: —Pacʉ, mʉʉ ʉ̃mʉã́se, atiditá Õpʉ̃ niiã. “Ʉ̃sã masĩnetõnʉcãã” jĩĩrã́rẽ mʉʉyere masĩrĩ tiiría; wĩmarã tiiróbiro mʉʉyere masĩdʉgarapere teeré masĩrĩ tiia. Teeré mʉʉ teerora wáari boocú. Teero tiigʉ́, mʉʉrẽ ʉsenire ticoa, jĩĩyigʉ.
22Too síro basocápere jĩĩnemoyigʉ: —Yʉʉ Pacʉ niipetire masĩrére yʉʉre ticowi. Cʉ̃ʉ̃ sĩcʉ̃rã yʉʉ niirecʉtirere masĩĩ. Yʉʉpecã sĩcʉ̃rã cʉ̃ʉ̃ niirecʉtirere masĩã. Yʉʉ masĩrére ticonorã cʉ̃ʉ̃rẽ masĩcua, jĩĩyigʉ.
23Cʉ̃ʉ̃ bueráre ĩña, cʉ̃́ã sesarore jĩĩyigʉ: —Mʉ́ãpeja yʉʉ tiirére ĩñajĩrã, ʉseniã.
24Yʉʉre tʉoyá: Paʉ profetas, teero biiri õpãrã́ mʉ́ã ĩñarére ĩñadʉgamiyira. Ĩñaririra niiwã. Mʉ́ã tʉorére tʉodʉgámiyira. Tʉorírira niiwã, jĩĩyigʉ.
25Sĩcʉ̃ Moisés jóarigue buegʉ́ wʉ̃mʉnʉcãyigʉ. Jesuré merẽã yʉʉri boogʉ́, sãĩñáyigʉ: —Basocáre buegʉ́, ¿yʉʉ ñeenó tiigʉ́dari, catiré petihére bʉadʉgágʉ? jĩĩyigʉ.
26Jesús cʉ̃ʉ̃rẽ yʉʉyigʉ: —¿Moisére dutiré cṹũriguepʉ deero jóanoĩto? ¿Mʉʉ teeré buegʉ, deero tʉoi? jĩĩyigʉ.
27Cʉ̃ʉ̃pe yʉʉyigʉ: —Biiro jóanoã: “Cõãmacʉ̃ marĩ Õpʉ̃rẽ maĩñá. Niipetire mʉʉ yeeripũnamena, mʉʉ tutuaremena, mʉʉ wãcũrémena cʉ̃ʉ̃rẽ maĩñá. Mʉʉ basiro maĩrṍ tiiróbirora ãpẽrãcã́rẽ maĩñá”, jĩĩã, jĩĩyigʉ.
28Jesús cʉ̃ʉ̃rẽ jĩĩyigʉ: —Mʉʉ diamacʉ̃́ peti yʉʉa. Mʉʉ teeré tiigʉ́, catiré petihére bʉagʉ́dacu.
29Cʉ̃ʉ̃pe “yʉʉ Moisére dutiré cṹũriguere tiipetía” jĩĩ wãcũdʉgagʉ sãĩñáyigʉ: —¿Noã niiĩ “ãpẽrãcã́rẽ maĩñá” jĩĩnorã? jĩĩyigʉ.
30Jesús atequetiména yʉʉyigʉ: —Sĩcʉ̃ Jerusalén niiãrigʉ Jericópʉ búawagʉ tiiyígʉ. Maapʉ wáari, yaarépira cʉ̃ʉ̃rẽ ñee, cʉ̃ʉ̃ néewarere ẽmajã, sutiré tuuwénejã, páasĩãcũ, wáajõãyira.
31Sĩcʉ̃ pai tiimapʉ́ búawagʉ tiiyígʉ. Wáa, cʉ̃ʉ̃rẽ ĩñabʉa, aperopé sodea, netõjṍãyigʉ.
32Cʉ̃ʉ̃ siro levita basocʉ toopʉ́ra jeayigʉ. Cʉ̃ʉ̃cã cʉ̃ʉ̃rẽ ĩña, aperopé sodea, netõjṍãyigʉ.
33Sĩcʉ̃ samaritanoãyʉ tiimapʉ́ra búawagʉ tiiyígʉ. Cʉ̃ʉ̃rẽ ĩña, bóaneõ ĩñagʉ̃,
34cʉ̃ʉ̃ pʉtopʉ jea, cʉ̃ʉ̃ cãmirẽ vinomena cose, ʉsemena ʉcoti, suti caserimena dʉdʉa tiiyígʉ. Túajea, cʉ̃ʉ̃ pesarigʉ burro sotoapʉ néepeo, néejõãyigʉ. Basocá wáara cãnirí wiipʉ cʉ̃ʉ̃rẽ néejea, coteyigʉ.
35Apebʉ́reco cʉ̃ʉ̃ wáaadari sʉguero, pʉaquí niyeruqui néewioneco, tiiwií dutigʉ́re ticogʉ, jĩĩyigʉ: “Cʉ̃ʉ̃rẽ ãñurõ coteya. Mʉʉ cʉ̃ʉ̃rẽ cotegʉ, mʉʉye niyerumena tiinemórĩ, nemoatígʉ, wapatígʉda”, jĩĩyigʉ.
36Jesús sãĩñáyigʉ: —¿Niipé yaarépira cãmituarigʉre maĩyíri?

37Cʉ̃ʉ̃pe yʉʉyigʉ: —Cʉ̃ʉ̃rẽ bóaneõ ĩñarigʉpe, jĩĩyigʉ. —Mʉʉcã teerora tiigʉ́ wáaya, jĩĩyigʉ Jesús.
38Cʉ̃́ã maapʉ wáara, sicamacãgãpʉ jeayira. Sĩcõ Jesuré boca, cãnirṍ ticoyigo. Coo wãmecʉtiyigo Marta.
39Coo bayio wãmecʉtiyigo María. Coo Jesús wedeserere tʉogó, cʉ̃ʉ̃ye dʉpori pʉtogãpʉ duiyigo.
40Martape pee paderé cʉojĩ́gõ, bayiró wãcũyigo. Coo Jesús pʉto wáa, jĩĩyigo: —Õpʉ̃, yʉʉ bayio padedujãyo. ¿Mʉʉ teeré ĩñarii? Yʉʉre tiiápudutiya, jĩĩyigo.
41Jesús coore yʉʉyigʉ: —Marta, mʉʉ pee tiirére bayiró peti wãcũjãã;
42sicawãmerã ʉpʉtí maquẽ niiã. María ãñuré petire beseyo. Ãpẽrã́ teeré ẽmamasĩricua, jĩĩyigʉ.