Marek 6:5-38

⁵A nemohl tam udělat žádný zázrak, jen na několik nemocných vložil ruce a uzdravil je.

⁶Podivil se tedy nad jejich nevěrou a začal obcházet okolní městečka a učit.

⁷Potom k sobě svolal dvanáct učedníků a začal je vysílat po dvou. Dal jim moc nad nečistými duchy

⁸a přikázal jim, aby si na cestu nebrali nic kromě hole: ani mošnu, ani chléb, ani peníze do opasku,

⁹ale aby měli obuté sandále a neoblékali si dvě košile.

¹⁰Řekl jim také: “Kamkoli vejdete do domu, tam zůstaňte, dokud odtamtud nevyjdete.

¹¹A kdekoli by vás nepřijali a neposlouchali by vás, vyjděte odtamtud a vyklepte prach ze svých nohou na svědectví proti nim. Amen, říkám vám, že Sodomě a Gomoře bude v soudný den lehčeji než tomu městu.”

¹²A tak vyšli a kázali, aby lidé činili pokání.

¹³Vymítali mnoho démonů a mnoho nemocných mazali olejem a uzdravovali.

¹⁴Tehdy o něm uslyšel i král Herodes (protože jeho jméno se stalo známým) a řekl: “Jan Křtitel vstal z mrtvých, a proto se skrze něj dějí zázraky!”

¹⁵Jiní však říkali: “Je to Eliáš” a jiní říkali: “Je to prorok jako jeden z těch dávných proroků.”

¹⁶Když to však uslyšel Herodes, řekl: “To je ten Jan, kterého jsem sťal. Byl vzkříšen z mrtvých!”

¹⁷Herodes totiž sám poslal, zatkl Jana a spoutal ho ve vězení kvůli Herodiadě, manželce svého bratra Filipa, protože se s ní oženil.

¹⁸Jan totiž Herodovi říkal: “Není ti dovoleno mít manželku svého bratra!”

¹⁹Herodias to tedy měla proti němu a chtěla ho zabít, ale nemohla.

²⁰Herodes se totiž Jana bál, neboť věděl, že je to spravedlivý a svatý člověk, a tak ho chránil. Když ho slyšel, mnoho věcí i dělal a poslouchal ho rád.

²¹Příhodný den však přišel, když Herodes na oslavu svých narozenin uspořádal hostinu pro své velmože a velitele a pro přední muže Galileje.

²²Když přišla dcera té Herodiady a zatančila, zalíbila se Herodovi i jeho spoluhodovníkům a král té dívce řekl: “Pros mne, o cokoli chceš, a dám ti to.”

²³A přísahal jí: “O cokoli bys mne poprosila, to ti dám, až do polovice svého království.”

²⁴Odešla tedy a řekla své matce: “O co mám poprosit?” A ona řekla: “O hlavu Jana Křtitele.”

²⁵Hned tedy se spěchem přišla ke králi a prosila ho: “Chci, abys mi ihned dal na míse hlavu Jana Křtitele.”

²⁶A král se velmi zarmoutil, ale kvůli svým přísahám a spoluhodovníkům ji nechtěl odmítnout.

²⁷A tak ten král hned poslal kata a přikázal, aby přinesl Janovu hlavu. A ten odešel, sťal ho ve vězení

²⁸a přinesl jeho hlavu na míse. Dal ji té dívce a ta dívka ji dala své matce.

²⁹Když to potom uslyšeli jeho učedníci, přišli, vzali jeho tělo a pochovali je do hrobu.

³⁰Potom se apoštolové sešli k Ježíši a oznámili mu všechno, co dělali i co učili.

³¹Tehdy jim řekl: “Pojďte jen vy sami stranou na opuštěné místo a trochu si odpočiňte.” Těch, kdo k nim přicházeli a zase odcházeli, bylo totiž tolik, že neměli ani chvilku na jídlo.

³²Odpluli tedy o samotě lodí na pusté místo.

³³Ale když odcházeli, mnozí je uviděli a poznali. Seběhli se tam ze všech měst pěšky, předešli je a sešli se k němu.

³⁴Když pak Ježíš vystoupil, uviděl veliký zástup lidí a byl naplněn soucitem k nim, protože byli jako ovce, které nemají pastýře. Tehdy je začal učit mnoha věcem.

³⁵A když už se připozdilo, přišli k němu jeho učedníci a řekli: “Tohle místo je pusté a už je moc hodin.

³⁶Propusť je, ať odejdou do okolních statků a vesnic a nakoupí si chléb, protože nemají co jíst.”

³⁷On jim ale odpověděl: “Vy jim dejte najíst.” Řekli mu: “Máme jít a nakoupit chléb za dvě stě denárů a dát jim najíst?”

³⁸On jim řekl: “Kolik máte chlebů? Jděte a podívejte se.” Když to zjistili, řekli: “Pět, a dvě ryby.”