1A hned za svítání, když se velekněží poradili se staršími a se zákoníky i s celou veleradou, svázali Ježíše, odvedli ho a vydali Pilátovi.
2Pilát se ho zeptal: “Ty jsi ten židovský král?” Ale on mu odpověděl: “Ty to říkáš.”
3Potom ho velekněží začali obviňovat z mnoha věcí, ale on nic neodpovídal.
4Pilát se ho tedy znovu zeptal: “Nic neodpovídáš? Pohleď, z kolika věcí tě obviňují.”
5Ježíš ale stejně nic neodpověděl, takže se Pilát divil.
6Byl však zvyklý propouštět jim ve svátek jednoho vězně, za kterého prosili.
7Tehdy byl společně s jinými vzbouřenci, kteří při vzpouře spáchali vraždu, uvězněn jeden jménem Barabáš.
8Zástup se tedy dal do křiku a začal prosit Piláta o to, co jim dělal vždycky.
9Pilát jim ale odpověděl: “Chcete, abych vám propustil židovského krále?”
10(Poznával totiž, že mu ho velekněží vydali ze závisti.)
11Velekněží však vyburcovali zástup, ať žádá, aby jim raději propustil Barabáše.
12Pilát jim tedy znovu odpověděl a řekl: “Co tedy chcete, abych udělal s tím, kterého nazýváte králem Židů?”
13A oni znovu zakřičeli: “Ukřižuj ho!”
14Pilát jim řekl: “A co udělal zlého?” Ale oni křičeli ještě víc: “Ukřižuj ho!”
15A Pilát, který chtěl vyhovět davu, jim propustil Barabáše, ale Ježíše nechal zbičovat a vydal ho k ukřižování.
16Tehdy ho vojáci odvedli dovnitř na nádvoří paláce zvaného Pretorium a svolali celou posádku.
17Oblékli mu purpurový plášť a nasadili mu korunu upletenou z trní.
18Pak ho začali zdravit: “Buď zdráv, židovský králi!”
19Bili ho holí do hlavy, plivali na něj, klekali před ním a klaněli se mu.
20Když se mu dost naposmívali, svlékli z něho ten plášť a oblékli mu jeho šaty. Potom ho vyvedli, aby ho ukřižovali.
21A přinutili nějakého kolemjdoucího, Šimona Kyrénského (otce Alexandra a Rufa), který šel z pole, aby vzal jeho kříž.
22Vedli ho na místo zvané Golgota, což v překladu znamená Místo lebky.
23Dávali mu pít víno s myrhou, ale on to nepřijal.
24A jak ho křižovali, dělili si jeho šaty a házeli o ně los, kdo si co vezme.
25Když ho ukřižovali, byla třetí hodina dne.
26A nad ním byl napsán nápis jeho viny: “ŽIDOVSKÝ KRÁL.”
27Spolu s ním ukřižovali dva zločince, jednoho po jeho pravici a druhého po levici.
28Tak se naplnilo Písmo, které říká: “Byl započten mezi zločince.”
29Kolemjdoucí mu spílali, pokyvovali hlavami a říkali: “Aha! Ty, který boříš chrám a za tři dny ho stavíš,
30zachraň sám sebe a sestup z kříže!”
31Podobně se posmívali i velekněží se zákoníky a říkali jeden druhému: “Jiné spasil, ale sám se spasit nemůže!
32Ať ten Kristus, ten král Izraele, teď sestoupí z kříže, abychom to uviděli a uvěřili.” A hanobili ho i ti, kdo byli ukřižováni s ním.
33A když přišla šestá hodina, nastala po celé zemi tma až do deváté hodiny.
34A o deváté hodině Ježíš hlasitě vykřikl: “Eloi, Eloi, lama sabachtani?” což v překladu znamená: “Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?”
35A když to uslyšeli někteří z kolemstojících, říkali: “Podívejte, volá Eliáše!”
36Jeden z nich tedy odběhl, naplnil houbu octem, dal ji na větev a dával mu napít se slovy: “Nechte ho; uvidíme, jestli přijde Eliáš, aby ho dal dolů!”
37Ale Ježíš hlasitě vykřikl a vydechl naposled.
38A chrámová opona se roztrhla na dva kusy odshora až dolů.
39A když setník, který stál naproti němu, uviděl, jak vykřikl a naposled vydechl, řekl: “Ten člověk byl opravdu Boží Syn!”
40Byly tam také ženy, které přihlížely zpovzdálí; mezi nimi i Marie Magdaléna a Marie, matka Jozese a Jakuba Menšího, a Salome.
41Ty ho následovaly a sloužily mu, když byl ještě v Galileji, a s nimi mnoho jiných, které s ním přišly do Jeruzaléma.
42A protože už nastal večer a byl den připravování (to jest den před sobotou),
43přišel Josef z Arimatie, ctihodný člen rady, jenž sám také očekával Boží království, osmělil se a vešel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo.
44Pilát se ale podivil, že Ježíš už zemřel. Zavolal tedy setníka a zeptal se ho, je-li to dlouho, co zemřel.
45A když se to od setníka dozvěděl, daroval tělo Josefovi.
46Ten nakoupil plátno, a když ho sňal z kříže, ovinul ho tím plátnem a pochoval ho do hrobu, který byl vytesán ve skále. Ke dveřím hrobu pak přivalil kámen.
47Ale Marie Magdaléna a Marie Jozesova se dívaly, kam byl pochován.