1Když potom vycházel z chrámu, řekl mu jeden z jeho učedníků: “Mistře, pohleď, jaké kameny a jaké stavby!”
2Ježíš mu odpověděl: “Vidíš tyto veliké stavby? Nebude tu ponechán kámen na kameni: všechno bude zbořeno.”
3Když se pak posadil na Olivetské hoře naproti chrámu, ptali se ho soukromě Petr, Jakub, Jan a Ondřej:
4“Řekni nám, kdy to bude a jaké bude znamení času, kdy se toto všechno naplní?”
5Tehdy jim Ježíš začal odpovídat: “Dejte pozor, aby vás nikdo nesvedl.
6Mnozí totiž přijdou pod mým jménem a budou říkat: ‘Já jsem Kristus,’ a svedou mnohé.
7Když pak uslyšíte války a zprávy o válkách, nestrachujte se, protože se to musí dít. Ale to ještě nebude konec.
8Povstane totiž národ proti národu a království proti království. Na různých místech budou zemětřesení a budou hladomory a nepokoje. Toto jsou počátky porodních bolestí.
9Ale vy na sebe dávejte pozor. Budou vás totiž vydávat soudům a shromážděním; budete biti a stanete kvůli mně před vládci a králi, na svědectví pro ně.
10Ale nejdříve musí být všem národům kázáno evangelium.
11A když vás budou odvádět a dávat do vězení, nedělejte si předem starosti a nerozmýšlejte si, co byste řekli, ale mluvte to, co vám bude dáno v tu chvíli. Nejste to totiž vy, kdo mluví, ale Duch Svatý.
12Tehdy vydá bratr bratra na smrt, i otec svého syna, a děti povstanou proti rodičům a zabijí je.
13A všichni vás budou nenávidět kvůli mému jménu. Ale kdo vytrvá až do konce, ten bude spasen.”
14“Ale když uvidíte ‘ohavnost zpustošení’, o níž mluvil prorok Daniel, jak stojí, kde stát nemá (kdo čte, rozuměj), tehdy ať ti, kdo jsou v Judsku, utíkají do hor.
15Kdo bude na střeše, ať nesestupuje do svého domu, ani nevchází, aby si ze svého domu něco vzal.
16A kdo na poli, ať se nevrací zpátky, aby si vzal svůj plášť.
17Ale běda bude v těch dnech těhotným a těm, které kojí.
18Proto se modlete, aby váš útěk nenastal v zimě.
19Protože ty dny budou dny soužení, jaké do této doby nebylo od počátku stvoření, které Bůh stvořil, a jaké už nikdy nebude.
20A kdyby Pán ty dny nezkrátil, nezachránil by se žádný člověk. Kvůli vyvoleným, které vyvolil, však Pán ty dny zkrátil.”
21“Kdyby vám v té době někdo řekl: ‘Hle, Kristus je zde!’ anebo ‘Pohleďte, tam je!’, nevěřte.
22Povstanou totiž falešní kristové a falešní proroci a budou dělat divy a zázraky, aby sváděli (kdyby to bylo možné) dokonce i vyvolené.
23Ale vy dávejte pozor. Hle, všechno jsem vám řekl předem.
24V těch dnech po tom soužení se pak zatmí slunce a měsíc nevydá své světlo.
25Hvězdy budou padat z nebe a mocnosti, které jsou v nebesích, budou otřeseny.
26A tehdy spatří Syna člověka, jak přichází v oblacích s velikou mocí a slávou.
27A tehdy pošle své anděly a shromáždí své vyvolené od čtyř větrů, od nejzazšího konce země po nejzazší konec nebe.”
28“Naučte se tedy od fíkovníku tomuto podobenství: Když již jeho větev změkne a vyráží listí, poznáváte, že léto je blízko.
29Tak i vy, až uvidíte, jak se dějí tyto věci, vězte, že je blízko, že už je ve dveřích.
30Amen, říkám vám, že toto pokolení rozhodně nepomine, než se toto všechno stane.
31Nebe a země pominou, ale má slova nikdy nepominou.
32O tom dni a hodině však nikdo neví - ani andělé v nebi ani Syn, jenom Otec.
33Dávejte pozor, buďte bdělí a modlete se, vždyť nevíte, kdy nastane ten čas.
34Je to jako když člověk odešel na cestu: opustil svůj dům a svěřil správu svým služebníkům. Každému určil jeho práci a vrátnému přikázal, aby bděl.
35Proto bděte, neboť nevíte, kdy přijde pán domu - zda večer nebo o půlnoci nebo za kuropění nebo za svítání.
36Aby vás snad, když znenadání přijde, nenalezl spící.
37A co říkám vám, říkám všem: Bděte.”
