Lukáš 11:4-43

⁴A odpusť nám naše hříchy; neboť i my odpouštíme každému, kdo se proviňuje proti nám. A neuveď nás do pokušení, ale vysvoboď nás od zlého.”

⁵Tehdy jim řekl: “Někdo z vás bude mít přítele, půjde k němu o půlnoci a řekne mu: ‘Příteli, půjče mi tři chleby,

⁶protože ke mně přišel z cesty můj přítel a nemám, co bych mu nabídl.’

⁷A on mu zevnitř odpoví: ‘Neobtěžuj mě! Dveře jsou už zavřené a mé děti jsou se mnou v posteli. Nemohu vstát a dát ti to.’

⁸Říkám vám: i kdyby nevstal a nedal mu to, protože je jeho přítel, kvůli jeho neodbytnosti se přece zvedne a dá mu, cokoli potřebuje.”

⁹“A tak vám říkám: Proste a bude vám dáno, hledejte a naleznete, tlučte a bude vám otevřeno.

¹⁰Neboť každý, kdo prosí, dostává a kdo hledá, nalézá a tomu, kdo tluče, bude otevřeno.

¹¹Který z vás, otců, podá svému synu kámen, když ho prosí o chléb? Anebo o rybu - podá mu snad místo ryby hada?

¹²Anebo když poprosí o vejce, podá mu snad štíra?

¹³Jestliže tedy vy, kteří jste zlí, umíte dávat svým dětem dobré dary, čím více váš nebeský Otec dá Ducha Svatého těm, kdo ho prosí?”

¹⁴A Ježíš vymítal démona a ten byl němý. Když pak démon vyšel, stalo se, že ten němý promluvil. A zástupy se divily.

¹⁵Někteří z nich ale řekli: “Vymítá démony skrze Belzebula, knížete démonů.”

¹⁶Jiní ho zase pokoušeli tím, že od něj chtěli znamení z nebe.

¹⁷On ale znal jejich myšlenky a řekl jim: “Každé království rozdělené samo proti sobě pustne a dům rozdělený proti domu padá.

¹⁸Je-li tedy i Satan rozdělen sám proti sobě, jak jeho království obstojí? Říkáte přece, že vymítám démony skrze Belzebula.

¹⁹A pokud já vymítám démony Belzebulem, kým je vymítají vaši synové? Oni proto budou vašimi soudci.

²⁰Vymítám-li však démony Božím prstem, jistě k vám přišlo Boží království.

²¹Když silný ozbrojenec hlídá svůj palác, jeho majetek je v klidu.

²²Ale když na něj přijde někdo silnější než on a přemůže ho, vezme mu všechnu výzbroj, na kterou spoléhal, a jeho kořisti rozdělí.

²³Kdo není se mnou, je proti mně, a kdo neshromažďuje se mnou, rozptyluje.”

²⁴“Když nečistý duch vyjde z člověka, chodí po suchých místech a hledá odpočinek. A když ho nenajde, říká: ‘Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel.’

²⁵A když přijde, nalezne ho vymetený a ozdobený.

²⁶Tehdy jde a přibere sedm jiných duchů, horších, než je sám. Pak vejdou dovnitř a bydlí tam a poslední věci toho člověka jsou horší než první.”

²⁷A když to říkal, stalo se, že jedna žena ze zástupu pozdvihla hlas a řekla mu: “Blaze lůnu, které tě nosilo, a prsům, které jsi sál!”

²⁸Ale on řekl: “Spíše blaze těm, kdo slyší Boží slovo a dodržují je.”

²⁹A když se k němu scházely zástupy, začal říkat: “Toto pokolení je zlé. Vyhledává znamení, ale žádné znamení mu nebude dáno, kromě znamení proroka Jonáše.

³⁰Neboť jako se Jonáš stal znamením pro Ninivské, tak bude i Syn člověka znamením pro toto pokolení.

³¹Královna jihu povstane na soudu s muži tohoto pokolení a odsoudí je, neboť přijela z kraje světa, aby slyšela Šalomounovu moudrost, a hle, zde je více než Šalomoun.

³²Muži z Ninive povstanou na soudu s tímto pokolením a odsoudí je, neboť po Jonášově kázání činili pokání, a hle, zde je více než Jonáš.”

³³“Nikdo, když rozsvítí lampu, nestaví ji do skrýše ani pod nádobu, ale na stojan, aby ti, kdo vcházejí, viděli světlo.

³⁴Lampou těla je oko. Pokud je tedy tvé oko prosté, je jasné i celé tvé tělo. Jakmile je však zlé, je i tvé tělo temné.

³⁵Dej tedy pozor, aby světlo, které je v tobě, nebylo tmou.

³⁶Když pak bude celé tvé tělo jasné a nebude mít žádnou temnou část, bude celé tak jasné, jako když tě lampa ozařuje svým jasem.”

³⁷A když mluvil, prosil ho jeden farizeus, aby u něho poobědval. Vešel tedy a posadil se za stůl.

³⁸A když to ten farizeus uviděl, podivil se, že se před obědem nejdříve neumyl.

³⁹Pán mu tedy řekl: “Vy farizeové teď čistíte pohár a mísu zvenčí, ale vaše nitro je plné zlodějství a ničemnosti.

⁴⁰Blázni! Zdali Ten, který stvořil vnějšek, nestvořil také vnitřek?

⁴¹Raději tedy dávejte jako milosrdný dar to, co máte uvnitř, a hle, všechno vám bude čisté.

⁴²Ale běda vám farizeům, že odevzdáváte desátky z máty a z routy a z každé byliny, ale pomíjíte právo a Boží lásku. Tyto věci jste měli dělat a tamty neopomíjet.

⁴³Běda vám farizeům, neboť milujete čestná sedadla na shromážděních a zdravení na tržištích.