27Ale Ježíš jí řekl: “Nech nejprve nasytit děti, protože není správné vzít chléb dětem a hodit ho štěňatům.”
28Ona mu však odpověděla: “Ano, Pane, ale ta štěňata jedí pod stolem z drobtů od dětí.”
29Řekl jí tedy: “Protože jsi řekla tato slova, jdi domů. Ten démon z tvé dcery vyšel.”
30A když přišla domů, zjistila, že dívka leží na lůžku a že démon odešel.
31Tehdy Ježíš znovu vyšel z kraje Tyrských a Sidonských a prostředkem území Dekapole přišel ke Galilejskému moři.
32Tehdy k němu přivedli hluchoněmého a prosili ho, aby na něj vložil ruku.
33On si ho vzal stranou od zástupu, vložil mu prsty do uší, plivl a dotkl se jeho jazyka.
34Potom vzhlédl k nebi, vzdychl a řekl mu: “Efata!” což znamená: “Otevři se!”
35A jeho uši se ihned otevřely a pouto jeho jazyka se rozvázalo a začal mluvit správně.
36Ježíš jim přikázal, aby to nikomu neříkali, ale čím více jim přikazoval, tím více to rozhlašovali.
37A lidé byli nesmírně ohromeni. Říkali: “Všechno udělal dobře! Dokonce i hluchým dává sluch a němým řeč!”