Lukáš 24:27-51

²⁷A počav od Mojžíše a všech Proroků, vykládal jim všecka ta písma, kteráž o něm byla.

²⁸A vtom přiblížili se k městečku, do kteréhož šli, a on potrh se, jako by chtěl dále jíti.

²⁹Ale oni přinutili ho, řkouce: Zůstaň s námi, nebo se již připozdívá, a den se nachýlil. I všel, aby s nimi zůstal.

³⁰I stalo se, když seděl s nimi za stolem, vzav chléb, dobrořečil, a lámaje, podával jim.

³¹I otevříny jsou oči jejich, a poznali ho. On pak zmizel od očí jejich.

³²I řekli vespolek: Zdaliž srdce naše v nás nehořelo, když mluvil nám na cestě a otvíral nám písma?

³³A vstavše v tu hodinu, vrátili se do Jeruzaléma, a nalezli shromážděných jedenácte, a ty, kteříž s nimi byli,

³⁴Ani praví: Že vstal Pán právě, a ukázal se Šimonovi.

³⁵I vypravovali oni také to, co se stalo na cestě, a kterak ho poznali v lámání chleba.

³⁶A když oni o tom rozmlouvali, postavil se Ježíš uprostřed nich, a řekl jim: Pokoj vám.

³⁷Oni pak zhrozivše se a přestrašeni byvše, domnívali se, že by ducha viděli.

³⁸I dí jim: Co se strašíte a myšlení vstupují na srdce vaše?

³⁹Vizte ruce mé i nohy mé, žeť v pravdě já jsem. Dotýkejte se a vizte; neboť duch těla a kostí nemá, jako mne vidíte míti.

⁴⁰A pověděv to, ukázal jim ruce i nohy.

⁴¹Když pak oni ještě nevěřili pro radost, ale divili se, řekl jim: Máte-li tu něco, ješto by se pojedlo?

⁴²A oni podali jemu kusu ryby pečené a plástu strdi.

⁴³A vzav to, pojedl před nimi,

⁴⁴A řekl jim: Tatoť jsou slova, kteráž jsem mluvil vám, ještě byv s vámi: Že se musí naplniti všecko, což psáno jest v Zákoně Mojžíšově a v Prorocích i v Žalmích o mně.

⁴⁵Tedy otevřel jim mysl, aby rozuměli Písmům.

⁴⁶A řekl jim: Že tak psáno jest a tak musil Kristus trpěti, a třetího dne z mrtvých vstáti,

⁴⁷A aby bylo kázáno ve jménu jeho pokání a odpuštění hříchů mezi všemi národy, počna od Jeruzaléma.

⁴⁸Vy jste pak svědkové toho.

⁴⁹A aj, já pošli zaslíbení Otce svého na vás. Vy pak čekejte v městě Jeruzalémě, dokudž nebudete oblečeni mocí s výsosti.

⁵⁰I vyvedl je ven až do Betany, a pozdvih rukou svých, dal jim požehnání.

⁵¹I stalo se, když jim žehnal, bral se od nich, a nesen jest do nebe.