Lukáš 11:6-17

⁶protože ke mně přišel z cesty můj přítel a nemám, co bych mu nabídl.’

⁷A on mu zevnitř odpoví: ‘Neobtěžuj mě! Dveře jsou už zavřené a mé děti jsou se mnou v posteli. Nemohu vstát a dát ti to.’

⁸Říkám vám: i kdyby nevstal a nedal mu to, protože je jeho přítel, kvůli jeho neodbytnosti se přece zvedne a dá mu, cokoli potřebuje.”

⁹“A tak vám říkám: Proste a bude vám dáno, hledejte a naleznete, tlučte a bude vám otevřeno.

¹⁰Neboť každý, kdo prosí, dostává a kdo hledá, nalézá a tomu, kdo tluče, bude otevřeno.

¹¹Který z vás, otců, podá svému synu kámen, když ho prosí o chléb? Anebo o rybu - podá mu snad místo ryby hada?

¹²Anebo když poprosí o vejce, podá mu snad štíra?

¹³Jestliže tedy vy, kteří jste zlí, umíte dávat svým dětem dobré dary, čím více váš nebeský Otec dá Ducha Svatého těm, kdo ho prosí?”

¹⁴A Ježíš vymítal démona a ten byl němý. Když pak démon vyšel, stalo se, že ten němý promluvil. A zástupy se divily.

¹⁵Někteří z nich ale řekli: “Vymítá démony skrze Belzebula, knížete démonů.”

¹⁶Jiní ho zase pokoušeli tím, že od něj chtěli znamení z nebe.

¹⁷On ale znal jejich myšlenky a řekl jim: “Každé království rozdělené samo proti sobě pustne a dům rozdělený proti domu padá.