Jan 12:21-36

²¹Ti také přistoupili k Filipovi, kterýž byl od Betsaidy Galilejské, a prosili ho, řkouce: Pane, chtěli bychom Ježíše viděti.

²²Přišel Filip a pověděl Ondřejovi, Ondřej pak a Filip pověděli Ježíšovi.

²³A Ježíš odpověděl jim, řka: Přišlať jest hodina, aby oslaven byl Syn člověka.

²⁴Amen, amen pravím vám: Zrno pšeničné padna v zemi, neumře-li, onoť samo zůstane, a pakliť umře, mnohý užitek přinese.

²⁵Kdož miluje duši svou, ztratíť ji; a kdož nenávidí duše své na tomto světě, k životu věčnému ostříhá jí.

²⁶Slouží-li mi kdo, následujž mne; a kdež jsem já, tuť i můj služebník bude. A bude-li mi kdo sloužiti, poctíť ho Otec můj.

²⁷Nyní duše má zkormoucena jest, a což dím? Otče, vysvoboď mne z této hodiny. Ale proto jsem přišel k hodině této.

²⁸Otče, oslaviž jméno své. Tedy přišel hlas s nebe řkoucí: I oslavil jsem, i ještě oslavím.

²⁹Ten pak zástup, kterýž tu stál a to slyšel, pravil: Zahřmělo. Jiní pravili: Anděl k němu mluvil.

³⁰Odpověděl Ježíš a řekl: Ne pro mneť hlas tento se stal, ale pro vás.

³¹Nyníť jest soud světa tohoto, nyní kníže světa tohoto vyvrženo bude ven.

³²A já budu-liť povýšen od země, všecky potáhnu k sobě.

³³(To pak pověděl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti.)

³⁴Odpověděl jemu zástup: My jsme slyšeli z Zákona, že Kristus zůstává na věky, a kterakž ty pravíš, že musí býti povýšen Syn člověka? Kdo jest to Syn člověka?

³⁵Tedy řekl jim Ježíš: Ještě na malý čas Světlo s vámi jest. Choďte, dokud Světlo máte, ať vás tma nezachvátí; nebo kdo chodí ve tmách, neví, kam jde.

³⁶Dokud Světlo máte, věřte v Světlo, abyste synové Světla byli. Toto pověděl Ježíš, a odšed, skryl se před nimi.