Jan 13:22-38

²²Tedy učedlníci vzhlédali na sebe vespolek, pochybujíce, o kom by to pravil.

²³Byl pak jeden z učedlníků Ježíšových, kterýž zpolehl na klíně jeho, jehož miloval Ježíš.

²⁴Protož tomu návěští dal Šimon Petr, aby se zeptal, kdo by to byl, o němž praví?

²⁵A on odpočívaje na prsech Ježíšových, řekl jemu: Pane, kdo jest?

²⁶Odpověděl Ježíš: Ten jest, komuž já omočené skyvy chleba podám. A omočiv skyvu chleba, podal Jidášovi, synu Šimona Iškariotského.

²⁷A hned po vzetí toho chleba vstoupil do něho satan. I řekl jemu Ježíš: Co činíš, čiň spěšně.

²⁸Tomu pak žádný z přísedících nerozuměl, k čemu by jemu to řekl.

²⁹Nebo někteří se domnívali, poněvadž Jidáš měšec měl, že by jemu řekl Ježíš: Nakup těch věcí, kterýchž jest nám potřebí k svátku, anebo aby něco chudým dal.

³⁰A on vzav skyvu chleba, hned vyšel. A byla již noc.

³¹Když pak on vyšel, dí Ježíš: Nyníť oslaven jest Syn člověka, a Bůh oslaven jest v něm.

³²A poněvadž Bůh oslaven jest v něm, i Bůh oslaví jej sám v sobě, a to hned oslaví jej.

³³Synáčkové, ještě maličko s vámi jsem. Hledati mne budete, a jakož jsem řekl Židům: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti, tak i vám pravím nyní.

³⁴Přikázání nové dávám vám, abyste se milovali vespolek; jakož já miloval jsem vás, tak abyste i vy milovali jeden druhého.

³⁵Po tomť poznají všickni, že jste moji učedlníci, budete-li míti lásku jedni k druhým.

³⁶Dí jemu Šimon Petr: Pane, kam jdeš? Odpověděl mu Ježíš: Kam já jdu, nemůžeš ty nyní jíti za mnou, ale půjdeš potom.

³⁷Dí jemu Petr: Pane, proč bych nemohl nyní jíti za tebou? A já duši svou za tebe položím.

³⁸Odpověděl jemu Ježíš: Duši svou za mne položíš? Amen pravím tobě: Nezazpíváť kohout, až mne třikrát zapříš.