6Zatvrzují se ve zlém, smlouvají se, jak by poléci mohli osídla, a říkají: Kdo je spatří?
7Vyhledávají snažně nešlechetnosti, hyneme od ran přelstivých; takť vnitřnost a srdce člověka hluboké jest.
8Ale jakž Bůh vystřelí na ně prudkou střelu, poraženi budou.
9A ku pádu je přivede vlastní jazyk jejich; vzdálí se jich každý, kdož by je viděl.
10I budou se báti všickni lidé, a ohlašovati skutek Boží, a k srozumívání dílu jeho příčinu dadí.