Žalmy 55:1-12

¹Přednímu kantoru na neginot, vyučující žalm Davidův.

²Slyš, ó Bože, modlitbu mou, a neskrývej se před prosbou mou.

³Pozoruj a vyslyš mne, neboť naříkám v úpění svém, a kormoutím se,

⁴A to pro křik nepřítele, pro nátisk bezbožníka; neboť sčítají na mne lživé věci, a s vzteklostí se proti mně postavují.

⁵Srdce mé bolestí ve mně, a strachové smrti připadli na mne.

⁶Bázeň a strach přišel na mne, a hrůza přikvačila mne.

⁷I řekl jsem: Ó bych měl křídla jako holubice, zaletěl bych a poodpočinul.

⁸Aj, daleko bych se vzdálil, a přebýval bych na poušti. Sélah.

⁹Pospíšil bych ujíti větru prudkému a vichřici.

¹⁰Zkaz je, ó Pane, změť jazyk jejich, neboť jsem spatřil bezpráví a rozbroj v městě.

¹¹Dnem i nocí ty věci je obkličují po zdech jeho, a v prostředku jeho jest nepravost a převrácenost.

¹²Těžkosti jsou u prostřed něho, aniž vychází chytrost a lest z ulic jeho.