Žalmy 140:1-11

¹Přednímu z kantorů, žalm Davidův.

²Vysvoboď mne, Hospodine, od člověka zlého, a od muže ukrutného ostříhej mne,

³Kteříž myslí zlé věci v srdci, a na každý den sbírají se k válce.

⁴Naostřují jazyk svůj jako had, jed lítého hada jest ve rtech jejich. Sélah.

⁵Ostříhej mne, Hospodine, od rukou bezbožníka, od muže ukrutného zachovej mne, kteříž myslí podraziti nohy mé.

⁶Polékli pyšní na mne osídlo a provazy, roztáhli teneta u cesty, a léčky své mi položili. Sélah.

⁷Řekl jsem Hospodinu: Bůh silný můj jsi, pozoruj, Hospodine, hlasu pokorných modliteb mých.

⁸Hospodine Pane, sílo spasení mého, kterýž přikrýváš hlavu mou v čas boje,

⁹Nedávej, Hospodine, bezbožnému, čehož žádostiv jest, ani předsevzetí zlého vykonati jemu dopouštěj, aby se nepovýšil. Sélah.

¹⁰Vůdce těch, jenž obkličují mne, nepravost rtů jejich ať přikryje.

¹¹Padej na ně uhlé řeřavé, a na oheň uvrz je, do jam hlubokých, aby nemohli povstati.