2Tehdážť byla plná radosti ústa naše, a jazyk náš plésání; tehdáž pravili mezi národy: Veliké věci s nimi učinil Hospodin.
3Učinilť jest s námi veliké věci Hospodin, a protož veselili jsme se.
4Uvediž zase, ó Hospodine, zajaté naše, tak jako potoky na vyprahlou krajinu.
5Ti, kteříž se slzami rozsívali, s prozpěvováním žíti budou.
6Sem i tam chodící lid s pláčem rozsívá drahé símě, ale potom přijda, s plésáním snášeti bude snopy své.