20Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
21Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
22Èlověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
23Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
24Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
25Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
26Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
27Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
Přísloví 29
Přísloví 29:20-27