21Ježíš se pak zeptal jeho otce: “Jak je to dlouho, co se mu tohle stává?” A on řekl: “Od dětství.
22A často s ním házel i do ohně a do vody, aby ho zahubil. Ale můžeš-li něco udělat, slituj se nad námi a pomoz nám!”
23Ježíš mu však řekl: “Můžeš-li tomu věřit. Pro věřícího je možné všechno.”
24A otec toho chlapce ihned se slzami vykřikl: “Pane, já věřím! Pomoz mé nevěře!”
25Když ale Ježíš uviděl, že se sbíhá zástup, pohrozil tomu nečistému duchu a řekl mu: “Ty němý a hluchý duchu, já ti přikazuji: vyjdi z něho a víckrát do něj nevcházej!”
26A tak s křikem a velikým zmítáním vyšel. A chlapec byl jako mrtvý, takže mnozí říkali, že zemřel.
27Ježíš ho ale vzal za ruku, zvedl ho a on vstal.
28A když vešel do domu, učedníci se ho v soukromí ptali: “Proč jsme ho my nemohli vyhnat?”
29Řekl jim tedy: “Tento druh démonů nemůže nijak vyjít, jedině skrze modlitbu a půst.”
30Když pak odtamtud odešli, procházeli Galilejí, ale on nechtěl, aby o tom někdo věděl.
31Učil totiž své učedníky a říkal jim: “Syn člověka bude vydán do lidských rukou a zabijí ho. A až bude zabit, třetího dne vstane z mrtvých.”
32Oni však to slovo nechápali a báli se ho zeptat.
33Potom přišel do Kafarnaum, a když byl v domě, ptal se jich: “O čem jste to po cestě mezi sebou rozmlouvali?”