Marek 9:21-33

²¹I otázal se otce jeho: Dávno-li se jemu to stalo? A on řekl: Hned od dětinství.

²²A často jím metal i na oheň i do vody, aby jej zahubil. Ale můžeš-li co, spomoz nám, slituje se nad námi.

²³A Ježíš řekl jemu: Můžeš-li tomu věřiti; všeckoť jest možné věřícímu.

²⁴A ihned zvolav otec mládence toho s slzami, řekl: Věřím, Pane, spomoz nedověře mé.

²⁵Uzřev pak Ježíš, že se zástup sbíhá, přimluvil duchu tomu nečistému, řka jemu: Hluchý a němý duše, já tobě přikazuji, vyjdi z něho, a nevcházej více do něho.

²⁶Tedy křiče a velmi jím lomcuje, vyšel z něho. I učiněn jest člověk ten jako mrtvý, takže mnozí pravili, že umřel.

²⁷Ale Ježíš ujav jej za ruku, pozdvihl ho, a on vstal.

²⁸A když všel do domu, učedlníci jeho otázali ho soukromí: Pročež jsme my ho nemohli vyvrci?

²⁹I řekl jim: Toto pokolení nijakž nemůž vyhnáno býti, jediné modlitbou a postem.

³⁰A jdouce odtud, šli skrze Galilei, a nechtěl, aby kdo o tom věděl.

³¹Nebo učil učedlníky své a pravil jim: Že Syn člověka dán bude v ruce lidské, a zamordujíť jej, ale zamordován jsa, třetí den z mrtvých vstane.

³²Oni pak nesrozuměli tomu povědění, a ostýchali se ho otázati.

³³I přišel do Kafarnaum, a v domě byv, otázal se jich: Co jste na cestě mezi sebou rozjímali?