40Ale ten druhý mu odpověděl a káral ho slovy: “Ty se ani Boha nebojíš? Vždyť jsi ve stejném odsouzení!
41A my jistě trpíme spravedlivě, protože dostáváme, co si za své skutky zasloužíme, ale tenhle nic zlého neudělal.”
42Tehdy řekl Ježíši: “Pane, vzpomeň si na mě, až přijdeš ve svém království.”
43Ježíš mu odpověděl: “Amen, říkám ti, dnes budeš se mnou v ráji.”
44A bylo okolo šesté hodiny. Tehdy nastala po celé zemi tma až do deváté hodiny.
45A slunce se zatmělo a chrámová opona se roztrhla uprostřed.
46Tehdy Ježíš hlasitě vykřikl: “Otče, do tvých rukou svěřuji svého ducha.” A když to řekl, vydechl naposled.
47Když tedy setník uviděl, co se stalo, vzdal slávu Bohu se slovy: “Tento člověk byl jistě spravedlivý!”
48A všechny zástupy, které se sešly k té podívané, se při pohledu na to, co se stalo, bily do prsou a vracely se zpět.
49Ale všichni jeho známí, i ženy, které ho doprovázely z Galileje, stáli opodál a viděli to.
Lukáš 23
Lukáš 23:40-49