18Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.
19Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,
20Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.
21Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,
22Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.
23A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.
24Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.
25Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.
26Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.
Žalmy 73
Žalmy 73:18-26