1Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.
2Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,
3Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.
4Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.
5V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.
6Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.
7Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,
8Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.
9Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.
10A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,
11Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?
12Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.
13Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.
14Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.
Žalmy 73
Žalmy 73:1-14