10Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.
11Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.
12Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.
13Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:
14Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.
15Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,
16A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.