Žalmy 90:3-9

³Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.

⁴Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.

⁵Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.

⁶Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.

⁷Ale my hyneme od hněvu tvého, a prochlivostí tvou jsme zděšeni.

⁸Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.

⁹Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.