9Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
10Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.
11Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali? Sélah.
12I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?
13Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?
14Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.
15Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?