Žalmy 38:7-15

⁷Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.

⁸Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.

⁹Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.

¹⁰Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.

¹¹Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.

¹²Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.

¹³Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.

¹⁴Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;

¹⁵Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.