Žalmy 30:7-11

⁷I jáť jsem řekl, když mi se šťastně vedlo: Nepohnu se na věky.

⁸Nebo ty, Hospodine, podlé dobře líbezné vůle své silou upevnil jsi horu mou, ale jakž jsi skryl tvář svou, byl jsem přestrašen.

⁹I volal jsem k tobě, Hospodine, Pánu pokorně jsem se modlil, řka:

¹⁰Jaký bude užitek z mé krve, jestliže sstoupím do jámy? Zdaliž tě prach oslavovati bude? Zdaliž zvěstovati bude pravdu tvou?

¹¹Vyslyšiž, Hospodine, a smiluj se nade mnou, Hospodine, budiž můj spomocník.