Žalmy 22:14-20

¹⁴Otvírají na mne ústa svá, jako lev rozsapávající a řvoucí.

¹⁵Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se všecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se u prostřed vnitřností mých.

¹⁶Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrž v prachu smrti položils mne.

¹⁷Nebo psi obskočili mne, rota zlostníků oblehla mne, zprobijeli ruce mé i nohy mé.

¹⁸Mohl bych sčísti všecky kosti své, oni pak hledí na mne, a dívají se mi.

¹⁹Dělí mezi sebou roucha má, a o můj oděv mecí los.

²⁰Ale ty, Hospodine, nevzdalujž se, sílo má, přispěj k spomožení mému.